Co všechno z ní připravit, jak ji bezpečně poznat a máme se bát záměny s podobně zabarvenou a velmi nebezpečnou muchomůrkou zelenou? Poradí Jan Kneifl z Mykologického kroužku Kryry.

Do jakých receptů se dává?

Díky svojí masité dužnině, jejíž konzistence navíc zůstává pevná i při tepelné úpravě, tato holubinka v kuchyni zdatně konkuruje i pravým hřibům. Legendární český mykolog a botanik Albert Pilát ji údajně považoval za nejchutnější a nejmasitější z holubinek. Celkově má v kuchyni všestranné využití, mladé houby se skvěle hodí do octa, ale výtečná je i na másle jako škvarky, na houbové řízky nebo do různých směsí.

Tato holubinka prospěje i vašemu zdraví. Obsahuje blahodárné steroly, polysacharidy, aminokyseliny a glukany. „Výhodou holubinek také je, že do sebe na rozdíl od jiných hub akumulují jen velmi málo těžkých kovů,“ podotýká mykolog Jan Kneifl.

Kde roste a jak ji poznat? Zaměřte se na 3 hlavní znaky

„Holubinka nazelenalá nejraději roste pod vzrostlými listnatými stromy, nejčastěji staršími duby,“ říká mykolog. Nalézt ji ale můžete i pod buky, břízami, výjimečně i pod jehličnany. Upřednostňuje kyselejší půdy, okraje lesů, lesní cesty a mýtiny. Naleznete ji od června do října. Je to středně velká houba se znaky, které se dají lehce naučit. Které jsou ty nejdůležitější?

1. Klobouk, který je tzv. políčkovitě rozpraskaný. Tento mykologický termín znamená, že kůže na povrchu klobouku je rozpukaná do malých ostrůvků (nebo také políček).

2. Pokožku klobouku se vám ani za vlhka nepodaří sloupnout.

3. Dužnina je velmi tuhá a to i v případě, že ji silně zmáčknete.

Další charakteristika

  • Klobouk má světle zelenou až šedozelenou barvu, ale může být i zelenoolivový, do měděna a z části i okrový. Pokud houba roste na světlém stanovišti, může blednout.
  • Lupeny jsou husté a vysoké, z počátku bílé, ale u starších hub jdou do hnědorezavé, začnou být skvrnité a prořídlé.
  • Noha je robustní, bílá a pevná na dotek.
  • Dužnina je bílá, ale při řezu se zbarví do rezava.

Pozor na záměnu s muchomůrkou zelenou

Holubinka nazelenalá se díky svému typicky rozpukanému klobouku určuje celkem snadno. Splést si ji můžete s jinými holubinkami, např. trávozelenou, kyjonohou, kachní, namodralou nebo olivovou. Všechny jsou ale jedlé, takže nejde o nic fatálního.

Nezkušený houbař by si ale měl dát pozor na záměnu se smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou. Zde je dobré si zapamatovat: „U holubinek – na rozdíl od jedovatých muchomůrek - nikdy nenaleznete na noze prsten, kalich (neboli pochvu) nebo hlízu,“ vysvětluje mykolog.

Holubinku nazelenalou, jí podobné holubinky i muchomůrku zelenou si prohlédněte ve fotogalerii.