Kalich smrti
Další znaky
Záměna
Průběh otravy

Otrava tímto druhem patří k tomu nejnebezpečnějšímu, co se houbaři může stát. Je totiž velmi záludná v tom, že ve chvíli, kdy se člověku uleví, jde ve skutečnosti o život. Mykolog radí: Při určování této prudce jedovaté houby se soustřeďte na tři základní znaky: kalich smrti, bílé lupeny a prsten. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Co je kalich smrti

Nejznámějším poznávacím znakem je kalich smrti, který najdete na spodní části nohy, a jehož cípy vystupují částečně nad zem. Jde o pochvu, z níž muchomůrka zelená vyrůstá. Tato pochva je bílá, tvoří ji jedna poměrně tenká blána a houbu obepíná jen volně, tzn. není k noze pevně přirostlá.  Většinou sice kalich smrti alespoň trochu vyčnívá nad povrch, ale může být i celý schovaný. Proto je nutné vždy vyjmout celou houbu.

Další typické znaky

  • Muchomůrka zelená roste především pod listnatými stromy, s nimiž žije v symbióze (v mykologické literatuře najdete termín mykorhiza).
  • Potřebuje teplé počasí, takže na ni nejčastěji narazíte od června do konce září.
  • Pro klobouk je typická bledě až olivově zelená vláknitá pokožka, která může být na slunci až bělavá. 
  • Lupeny jsou bílé, u hodně starých hub tmavnou.
  • Noha je štíhlá, dole výrazně tlustší a překrytá pochvou. V horní části spatříte i prsten, který je hladký, ale může být i slabě rýhovaný.
  • Voní nevýrazně. Pokud si přičichnete, můžete ucítit vadnoucí růži, u starších hub pak syrový brambor. 
  • Pozor si dejte i na vzácně se vyskytující dvojníky – muchomůrku jarní a jízlivou, které jsou celé bílé.

Muchomůrka zelená vs. žampion. Jaké další záměny hrozí?

Nejčastěji si houbaři pletou muchomůrku zelenou a žampion. „Existují však i případy záměn za úplně odlišné houby, například bedlu vysokou, zelené holubinky, muchomůrku růžovku neboli masák,“ říká mykolog Pavel Hruška s tím, že žádná z těchto hub přitom nemá kombinaci tří zmíněných znaků, tedy bílé lupeny, prsten a kalich smrti.

  • Žampion má hnědavě zbarvené lupeny, chybí kalich smrti.
  • Bedla vysoká bývá výrazně větší, než muchomůrka zelená. Navíc má krémově hnědý klobouk, na kterém jsou hrubé šupiny. I tady chybí kalich.
  • Zelené druhy holubinek nemají prsten ani kalich a oproti muchomůrce zelené mají dužninu podobnou jako jablko – po rýpnutí nožem se z ní netáhnou žádná vlákna.
  • Muchomůrka růžovka je zbarvená do typicky růžové barvy. Prsten má vždy rýhovaný a nemá pochvu.

Jak probíhá otrava a v čem je záludná?

Otrava se projevuje teprve s několikahodinovým odstupem od jídla. První příznaky nastupují nejdříve 6, většinou ale 8 až 12 hodin od konzumace, v některých případech i později. Pokud někdo sní syrovou houbu, mohou naopak potíže přijít dříve.

První fáze otravy trvá většinou 48 hodin. Typická je nevolnost, opakované zvracení a průjmy, následuje silné vyčerpání, dehydratace a ztráta vitamínů, křeče v nohou, apatie, a protože jsou zasažené ledviny, tak i problémy při močení.

V další fázi průjmy a zvracení odezní a přijde úleva, ve skutečnosti ale dochází k poškození jater. Pacient musí urychleně do nemocnice, jinak upadne do bezvědomí a umírá na selhání jater nebo otok mozku.

Fotky muchomůrky zelené i hub, s nimiž ji houbaři zaměňují, si prohlédněte v galerii.