Fiala po jednání v NATO: První dodávky munice od české iniciativy získá Ukrajina v červnu

„Ukrajina je v těžké situaci a potřebuje naši podporu více, než kdy dříve,“ prohlásil český premiér. Jak doplnila jeho dánská kolegyně Mette Frederiksenová, dodávky munice a protivzdušných systémů Kyjevu jsou nyní nejdůležitějším cílem pro všechny členské státy NATO.

Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. S premiérem Ruttem a premiérkou Frederiksenovou český předseda vlády jednal i na konci března během summitu EU, kdy rovněž jednali o české muniční iniciativě. Nizozemsko na nákup až 800.000 dělostřeleckých granátů přislíbilo přispět 250 miliony eur (6,3 miliardy korun), Dánsko podle údajů z konce února 100 miliony eur (2,5 miliardy korun).

K projektu se podle českého prezidenta Petra Pavla k úterku připojilo 20 zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko či Lucembursko až po Island nebo Slovinsko.

Top momenty Fialovy návštěvy USA: Překvapení u Bidena, návštěva CIA, vzpomínka na Havla a večeře s byznysmeny

Fiala v úterním projevu v Hudsonském institutu ve Washigtonu řekl, že díky české iniciativě se již podařilo sehnat 500.000 kusů dělostřelecké munice. Na dotaz později upřesnil, že na 180.000 kusů munice už jsou smlouvy, dalších 300.000 kusů je Česko schopné velmi reálně zajistit. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v úterý Českému rozhlasu Plus sdělil, že nákup 800.000 kusů vyjde asi na tři miliardy dolarů (71 miliard korun).

Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou jedním z nejpalčivějších problémů bránící se Ukrajiny - ruské invazní síly si mohou dovolit denně vypálit několikanásobný počet granátů oproti ukrajinským obráncům a Ukrajina musí kvůli nedostatku raket pro systémy protivzdušné obrany vážit, jakou vojenskou, energetickou či jinou civilní infrastrukturu bude bránit před ruskými údery.

Na chřadnutí ukrajinské obrany se podepsala především váznoucí vojenská pomoc Spojených států, které nicméně od začátku ruské invaze napadené zemi poskytly 44,2 miliard dolarů (1,04 bilionu korun) ve vojenské podpoře. Vnitropolitické spory v USA, které uvolnění další podpory poslední měsíce bránily, by nicméně mohly skončit tento týden hlasováním Sněmovny reprezentantů. Její šéf, republikán Mike Johnson v pondělí avizoval, že zákon o podpoře Ukrajiny ve výši zhruba 61 miliard dolarů (přibližně 1,4 bilionu Kč) k hlasování předloží.