Budoucí velvyslanec Česka při NATO v Blesku. Co se povedlo a kde jsme chybovali?

Podle Koneckého je Česko za čtvrt století v rámci Aliance velmi slyšet. Česká republika, je podle něj silným spojencem a ostatní nám uvnitř diskuzí intenzivně naslouchají. Konecký v Epicentru zhodnotil  výhry i prohry. Jedním z největších přešlapů podle něj bylo to, že nikdo nedokázal odhadnout míru ruské agrese na Ukrajinu.

„Ruská agrese vůči Ukrajině byla pro některé země naprostým šokem, že k něčemu takovému mohlo dojít, já jenom připomínám, že řada ruských činitelů, včetně ruského prezidenta, ještě pár dní před tím útokem tvrdili, že žádný takový nebude. Byly to otevřené lži,“ řekl v Epicentru Konecký a dodal, že na takové situace je třeba více reflektovat.

„Byl to dlouhodobý vzorec ruského chování, o kterém jsme v alianci mluvili a snažili jsme se k němu přitahovat pozornost a určitým způsobem se nám podařilo posouvat alianční porozumění, ale nedostatečným způsobem, takže to si myslím, že jedna z věcí, která se nám úplně nepodařila,“ uvedl budoucí velvyslanec při NATO.

Utáhneme 3% HDP na obranu?

V současné chvíli má Česká republika vydávat podle zákona o financování obrany, který garantuje minimální výdaje na obranu, 2% HDP a umožnit tak stabilní a transparentní financování velkých akvizic. Cílem je zvýšení připravenosti státu k obraně, ale jde také o povinnost ČR vyplývající z členství v NATO, tu ovšem Česká republika dlouhodobě neplnila. Nyní se ale začíná mluvit o navýšení plateb do NATO a to o třech procentech.

NATO na Ukrajině nevylučuje ani Polsko. Jeho ministr zahraničí vítá myšlenku Macrona!

„Ta 2 %, a veřejně se o tom mluví, byla vždycky vnímána jako limitní mez, pod kterou by obranné výdaje neměly klesnout. Říká se tomu, že by se 2 % měly považovat za podlahu, nikoliv za strop. V téhle chvíli Polsko už 3 % na obranu vydává. To znamená, pro ně je velmi jednoduché tlačit ostatní k tomu, aby vydávali také 3 % na obranu, ale hlavní, důležitá věc, která je spojená s tímto číslem, je, že za tím číslem musí být vidět konkrétní schopnosti,“ vysvětlil Konecký s tím, že alianční obranné plánování funguje tak, že jednotlivé členské země mají vybudovat určité schopnosti a k tomu jsou potřeba peníze.

Budování obranných schopností bude narůstat

Pokud Česká republika bude politicky deklarovat, že chce stavět určité schopnosti, které budou vyžadovat 3 %, tak je tento scénář podle budoucího velvyslance reálný. Jenže vše má podle něj svůj řád a filozofii. „To nejsou peníze, které byste vzala a někam byste je poslala, že byste je třeba rozhazovala z vrtulníku a zvyšovala by se vám obrana, to znamená, potřebujete mít programy, potřebujete mít vyzbrojovací programy, potřebujete mít do čeho ty peníze dát, potřebujete například najmout nové vojáky,“ upřesnil David Konecký.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu Hráči uvedl, že existuje víc závazků, které je nutné plnit, než jsou 2 % HDP do obrany i podle něj je tato suma jen odrazová deska.

„Někdo na plnění svých závazků potřebuje 2,3 procenta, někdo 2,5. Je nutné si uvědomit, že Severoatlantická smlouva nemá jen článek 5 o kolektivní obraně, ale má zároveň článek 3, který říká, že každý stát musí budovat své obranné kapacity a je primárně zodpovědný za svoji vlastní obranu. A článek 5 nemůže fungovat bez článku 3. Čili není to tak, že až bude potřeba, přijde aliance a pomůže nám. My jsme ta aliance. Aliance je soubor nějakých schopností, které se určují v rámci obranného plánování a ty úkoly se přidělují jednotlivým zemím. Ty země toto musí plnit, protože kdyby to neplnily, dohromady by to nefungovalo.“ dodal Řehka s tím, že podle něj zdaleka neplníme to, co potřebujeme plnit i s ohledem na současnou bezpečnostní situaci.

Ukrajina do NATO?

Ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce Ministerstva zahraničních věcí a budoucí velvyslanec při NATO se v Epicentru pro Blesk vyjádřil i ke vstupu a přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance.

„Rozhodnutí je na Ukrajině a na Severoatlantické alianci. Nikdo jiný to rozhodnutí nesmí učinit, to rozhodnutí bude učiněno ve vhodný moment, neřekl bych, že jsme někde blízko tomu rozhodnutí, ale to si myslím, že není úplně klíčová záležitost. Klíčová záležitost je, aby Ukrajina, tak jak v případě Švédska a Finska na to rozhodnutí byla připravena. Ukrajina bude členem NATO ve vhodný moment, ten závazek trvá, pokud o to Ukrajina bude stát,“ uzavřel Konecký.

Česká republika se stala členem NATO v roce 1999. V Alianci je zastoupena velvyslancem, který je vedoucím Stálé delegace ČR při NATO.  David Konecký v létě v této funkci vystřídá Jakuba Landovského.