Že má do Prahy zamířit současný ukrajinský velvyslanec ve Varšavě, potvrdil Blesku zdroj z diplomatického prostředí.
Kyjev už měl také poslat žádost o agrément, tedy o souhlas, který musí udělit stát, v němž má velvyslanec působit. Blesk se proto na nové jméno ptal i v Černínském paláci.
„Standardně se noví velvyslanci oznamují až po udělení agrément, a to navíc vysílající zemí,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Zvaryč sbíral diplomatické zkušenosti jednak na ukrajinském rezortu zahraničí a také na ambasádách v Turecku i Spojených státech. Je ženatý a má dva syny a dceru.
Zatím posledním velvyslancem Ukrajiny v Praze byl Jevhen Perebyjnis(55), který v Česku působil od roku 2017 a strávil tu 5 let. V létě 2022 ale bylo oznámeno, že se vrací zpět do Kyjeva, kde nastoupil coby náměstek šéfa ukrajinské diplomacie Dmytra Kuleby (42).
Energetická společnost Ukrenerho, která provozuje přenosovou soustavu na Ukrajině, dnes uvedla, že ve většině oblastí země přistoupila k nuceným odstávkám elektřiny. Důvodem jsou předchozí ruské útoky.
„Dříve zveřejněné harmonogramy vypínání elektřiny v regionech, kde byly uplatňovány havarijní odstávky, nyní neplatí,“ uvedla na telegramu společnost Ukrenerho poté, co oznámila výpadek dodávek elektřiny ve většině oblastí země.
Česko na jednání v Bruselu podpořilo spolupráci s nově vznikajícím zvláštním tribunálem pro zločin agrese vůči Ukrajině, který vzniká v rámci Rady Evropy.
Ukrajinský parlament dohodu s Radou Evropy o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině ratifikoval již v polovině července. Normu následně podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila letos v říjnu v Kyjevě příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) právě na vznik tribunálu.
Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.
Trumpův výpad proti evropskému politickému vedení je jeho doposud nejostřejší kritikou západních demokracií, píše Politico a připomíná, že země jako Německo a Francie mají už nyní s Trumpovou administrativou velmi napjaté vztahy.
„Myslím si, že jsou slabí. Ale také si myslím, že chtějí být politicky korektní. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ prohlásil Trump o vysokých evropských představitelích.
Zobrazit celý online