Tváře vězňů v Osvětimi. Přeživší si připomněli výročí osvobození od nacistických hrůz

Leitmotivem 79. výročí osvobození tábora je podle osvětimského muzea člověk, jehož vizuálním symbolem jsou tváře lidí vězněných v Osvětimi zvěčněné na kresbách vytvořených během existence tábora i po válce. Ředitel muzea Piotr Cywiński podle stanice TVN 24 upozornil na to, že Osvětim je spojována především s ostnatým drátem, baráky a strážními věžemi. „Drama a význam Osvětimi se však netýká relikvií, ale člověka. Více než milionu lidí, zavražděných, umučených a přeživších. Právě jejich tváře - nakreslené jimi samými - chceme připomenout,“ řekl Cywiński.

Skupina přeživších se má později ještě pomodlit u památníku v Březince, napsala AP, podle níž se dnešních připomínkových akcí u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu plánovala zúčastnit také předsedkyně polského Senátu Malgorzata Kidawová-Blońská, ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz a izraelský velvyslanec v zemi Jaakov Livne. Oběti holokaustu si dnes připomínají i na dalších místech v Evropě.

Musk na místě smrti milionu Židů. Po návštěvě Osvětimi diskutoval o antisemitismu

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v něm podle historiků zahynulo zhruba 1,1 milionu lidí, většinou Židů, ale také Romů, sovětských válečných zajatců a dalších. K vězňům osvětimského tábora patřilo i 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.

Osvětim, která byla za války připojena k nacistickému Německu, se německy nazývá Auschwitz a Poláci tento německý název používají pro označení bývalého koncentračního tábora Osvětim a vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince.