Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 18°C

Proč Putin nesnáší Lenina? 100. výročí smrti se v Rusku moc neslaví kvůli Ukrajině

Autor: mav, lig - 
22. ledna 2024
20:13

Lenin je věčný, zní otřepaná fráze. I když ruský prezident Vladimir Putin by byl raději, kdyby komunistický revolucionář nikdy nežil. Zatímco vyzdvihuje Josifa Stalina, prvnímu vůdci Sovětského Ruska nemůže zapomenout nezávislost Ukrajiny. A tak si Kreml a Rusko v neděli moc nepřipomínaly 100. výročí Leninovy smrti. Zároveň ale neví, co s mrtvolou uchovávanou v mauzoleu na Rudém náměstí.

Vladimir Iljič Uljanov se narodil 22. dubna 1870 a zemřel 21. ledna 1924. Od roku 1903 až do smrti byl vůdcem Bolševické strany, Rusku vládl od 8. listopadu 1917 (tedy od Velké říjnové socialistické revoluce) coby předseda Rady lidových komisařů. 

Těsně, než spustil plnohodnotný vpád na Ukrajinu, řečnil Putin o slavné historii carského Ruska, dějinách Ukrajiny – a roli V. I. Lenina v uspořádání Sovětského svazu, která prý vedla až k jeho rozbití.

Ukrajina a časovaná bomba

„Současnou Ukrajinu zcela vytvořilo Rusko, přesněji řečeno bolševické, komunistické Rusko. Tento proces začal téměř okamžitě po revoluci v roce 1917 a Lenin a jeho spolupracovníci jej provedli velmi hrubým způsobem ve vztahu k samotnému Rusku - tím, že od něj oddělili, odtrhli část jeho vlastních historických území,“ prohlásil Putin v hodinovém projevu 21. února 2022.

 A Lenina výslovně zmínil ještě desetkrát – zkritizoval ho za ústupky národnostem, za slogany o právu národů na sebeurčení. „Z hlediska historických osudů Ruska a jeho národů se leninské principy budování státu ukázaly být nejen chybou, ale, jak se říká, mnohem horší než chybou. Po rozpadu SSSR v roce 1991 to bylo naprosto zřejmé,“ pokračoval Putin – a Leninovy principy označil za „tikající časovanou bombu viru nacionalistických ambicí“.

Týmž projevem rovněž prezident ohlásil, že Moskva uznává nezávislost dvou regionů Donbasu, v nichž předtím roky Kreml podporoval separatistické tendence – tzv. Doněcké a Luhanské republiky. O tři dny později se ruská vojska vydala na jejich „obranu“.

Podobně ale Putin hovořil už dřív. „Lenin prosazoval, aby se stát vytvořil na základě plné rovnosti s právem opustit Sovětský svaz. A to je časovaná puma v budování naší státnosti,“ prohlásil 25. ledna 2016 na stranické akci (sjezdu Všeruské národní fronty). „Nejenže byly etnické skupiny mnohonárodnostního, v podstatě unitárního státu vázány na nějaká území a hranice byly určovány zcela svévolně a ne vždy rozumně. Donbas byl předán Ukrajině pod jakou záminkou? Aby se zvýšil podíl proletariátu na Ukrajině, aby tam měl větší sociální podporu,“ hovořil o údajné historické chybě, kterou se snažil skrytě napravovat od roku 2014, ne-li dříve.

Také kritizoval ústupky Leninových bolševiků v první světové válce. „Německo po několika měsících kapitulovalo a my jsme nakonec prohráli s poraženou zemí - ojedinělý případ v dějinách,“ zmínil Brestlitevský mír, kterým se Rusko stáhlo z války 3. března 1918 a který měl podle Putina pro zemi „kolosální následky“.

Ne všichni stoupenci Kremlu však Putinův postoj k Leninovi sdílejí. Zachar Prilepin je veterán z obou čečenských válek, v letech 2016-18 bojoval v řadách donbaských separatistů a loni nastoupil do Putinovy Národní gardy (Rosgvardije), aby se zúčastnil „speciální vojenské operace na Ukrajině“. Zároveň je dlouho aktivní politicky, působil jako novinář a v několik politických partajích včetně Národní bolševické strany. Putinovi fandí, leč za Leninem si stále stojí.

„Sté výročí Leninova odchodu se zamlčuje, protože je stále mimořádně aktuální, protože Lenin je tady, Lenin žije, Lenin stojí v čele nové přestavby světa,“ cituje ho nyní týdeník Observer. „Každý myslící Rus je hrdý na to, že jsme měli Lenina, že máme Lenina.“

Putin tak stále Lenina má v podstatě na dohled, jeho mauzoleum na Rudém náměstí přiléhá ke zdi Moskevského kremlu. Při 100. výročí se na vůdce stály fronty. Zbavit se ho, totiž mumii odvézt a normálně pohřbít, se prezident zdráhá. „Věřím, že tady musíme bý velice opatrní, nepodnikat kroky, které by rozdělily naši společnost,“ pronesl Putin roku 2016. „Opustily se údajné plány na odstranění jeho těla roku 2024,“ dodává Observer.

Video  V. I. Lenin. Jak vůdce bolševiků krví a terorem přebral moc v největší zemi světa  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa