Spory o korespondenční volbu ve Sněmovně: Proměna názorů proběhla u ANO i ODS. Co k ní vedlo?

„Jen blbec nemění názor,“ citoval Babiš ve středu ve Sněmovně oblíbený výrok bývalého prezidenta Miloše Zemana. ANO totiž ještě před pěti lety zavedení korespondenční volby, kterou nyní odmítá, prosazovalo. Když bylo hnutí ve vládě se sociálními demokraty, bylo zavedení korespondenční volby součástí jejich programového prohlášení. „Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám (včetně zavedení korespondenční volby, zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů),“ píše se ve finální verzi programového prohlášení vlády z 8. ledna 2018.

O rok a půl později poslal tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) do připomínkového řízení nový volební zákon, který měl zjednodušit volební pravidla a jehož součástí bylo mimo jiné zavedení korespondenční volby. „Chceme zjednodušit volební proces tak, aby odpovídal potřebám 21. století. Organizace voleb nesmí být zastaralá a musí být založena na tom, že nevytváří zbytečné překážky pro voliče, ale naopak se snaží hlasování voličům maximálně usnadnit,“ uvedl tehdy Hamáček.

„Připomínáte nám knížky z roku 2015 nebo 2016, co jsme napsali. Jak ale říká Miloš Zeman, jen blbec nemění názory. Je to účelové, také měníte názory,“ reagoval Babiš ve středu ve Sněmovně na kritiku opozice, která připomínala, nejenže hnutí ANO v minulosti korespondenční volbu prosazovalo, ale také že Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím z roku 2017 vyzdvihoval estonské elektronické volby.

Babiš označil Rakušany za magory. Pak v tyrolském kroji juchal na party se Schwarzeneggerem

V současnosti se ale hnutí ANO staví proti možnosti zavedení korespondenční volby. Opoziční ANO i SPD dlouhodobě u voličů v zahraničí propadají. Oblíbenosti se u nich naopak těší právě pětikoalice. Většina vládních stran korespondenční volbu dlouhodobě prosazuje. To ovšem neplatí pro ODS.

Názorová proměna nejsilnější vládní strany

Po amerických prezidentských volbách v roce 2020 premiér a šéf občanských demokratů Petr Fiala varoval před „novými formami hlasování“, které podle něj „představují riziko“. „USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje vyhlášení výsledku,“ řekl v listopadu 2020 Fiala. „Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování,“ dodal na svých na sociálních sítích.

Už o tři měsíce později ale občanští demokraté spolu s lidovci a TOP 09 svolali sněmovní schůzi, na které se korespondenční volbě chtěli věnovat. „Spolu s KDU-ČSL a TOP 09 svoláváme mimořádnou schůzi, která se bude zabývat korespondenční volbou ze zahraničí, protože i občané ČR žijící v zahraničí by měli mít právo projevit svůj názor ve volbách,“ napsal v lednu 2021 na svých sociálních sítích Fiala. Proti návrhu se tehdy postavily ANO, ČSSD, KSČM i SPD a sněmovnou byl zamítnut. 

Menší strany vládní koalice korespondenční volbu dlouhodobě prosazují, zatímco opoziční SPD se od začátku staví proti jejímu zavedení. Fiala na svých sociálních sítích ve středu avizoval, že „začíná velký politický zápas o korespondenční volbu v zahraničí“. „Uděláme vše pro to, abychom ji schválili,“ dodal premiér. 

Schillerová o Pekarové Adamové: „Marija Zacharovová české politiky!“ Premiér chce omluvu

V současné době mohou Češi pobývající v zahraničí volit na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od sídla velvyslanectví. Opoziční zástupci kromě jiného tvrdí, že koalice prosazuje korespondenční volbu účelově ve svůj prospěch jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale. Korespondenční hlasování by se mohlo týkat podle vlády kolem půl milionu českých občanů žijících v zahraničí. Předkladatelé v důvodové zprávě novely píšou, že jejich zájem o volbu poštou nelze předem odhadnout.

Česká republika je jedním ze čtyř členských států EU, v nichž není možné korespondenční volbu ze zahraničí využít. Kromě Česka nezavedly zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí Francie, Chorvatsko a Malta, z dalších evropských zemí také Island. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí prostřednictvím internetu.