Dopady zero covidu: Čínská města nemají na vytápění a MHD, hrozí bankroty

Politika zero covidu sice náhle skončila, hospodářské trable ovšem jen tak nevymizí. Některé magistráty musejí dramaticky škrtat různé veřejné služby, včetně dotací na zdražující palivo.

V severní provincii Che-pej se lidé v listopadu a prosinci potýkali s nedostatečným vytápěním, nebylo dost zemního plynu. Podle státem vlastněného zpravodajského webu Ťie-mien za to zčásti mohl i výpadek dotací na teplo.

Plyn na příděl, konec autobusů

Totéž potkalo domácnosti v Che-kangu na severovýchodě, nedaleko hranic s Ruskem. Energetické společnosti odstřihly vytápění proto, že je úřady přestaly dotovat. Peking reagoval jen nařízením, že města musejí obyvatelům zajistit adekvátní topení – ale už nespecifikoval, kdo ho vlastně má zaplatit. 

Četná města, například Lej-jang v Chu-nanu a kantonský Jang-ťiang, zrušily veřejnou autobusovou dopravu, prostě na ni nebylo. „Peking si sám způsobil, že čelí ekonomickému minovému poli,“ konstatuje pro CNN Craig Singleton z Nadace pro obranu demokracií. „Současná čínská dluhová krize je perfektní bouří.“

Ještě se nespočítalo, respektive nezveřejnilo, kolik dohromady politika zero covidu Čínu stála. Udělala to ovšem ekonomicky nejsilnější a nejlidnatější provincie Kuang-tung (Kanton), kde žije přes 126 milionů lidí – každý jedenáctý obyvatel Číny. Za preventivní covidová opatření (testy, očkování a další kroky) utratila v letech 2020–2022 146,8 miliardy jüanů – skoro půl bilionu korun. Do toho se nepočítají zdravotnické náklady na léčbu covidu, uvedla CNN.

Za totéž období města a provincie zaznamenaly drastické výpadky příjmů. Domácnosti nemohly za lockdownů moc utrácet, což se ve veřejných rozpočtech projevilo nižším výběrem daní, stejný efekt měly daňové úlevy pro firmy, aby se udržely při životě.

Rychlý růst zadlužení

A souvisí s tím i trh s nemovitostmi. V dřívějších letech si místí vlády vydělávaly prodejem půdy, zajišťoval přes 40 % jejich příjmů, jenže (nejen) kvůli covidu se skoro přestalo stavět, ceny nemovitostí klesají už 16 měsíců v kuse.

Místním vládám připadne zhruba polovina všech veřejných příjmů, ale 85 % všech nákladů, odhadují analytici podle CNN. Podle čerstvých údajů narostlo zadlužení místních vlád na 35 bilionů jüanů – za pouhý rok o 15 %. Jenže provinční a městské vlády často ještě ručí za další dluhy, které nechtějí uvádět ve svém účetnictví, a ty představují ještě asi dvojnásobek této částky. Dohromady veřejný dluh (centrální vlády i nižších úrovní) představuje 102 % čínského HDP, propočetli analytici firmy Mars Macro v Chu-nanu. Ve světovém srovnání to není tak drastické, USA dluží 122 % svého HDP (Česko něco přes 40 %), jenže ještě roku 2016 Čína dlužila jen 47 % svého domácího produktu.

Celkově se čínská ekonomika neoklepala z covidových propadů – HDP v dřívějších letech rostl o osm, pak o sedm procent, zatímco za rok 2022 ani ne o tři, což je jeden z nejhorších výsledků za půl století.

I vrcholní přestavitelé země uznávají, že skryté dluhy místních úřadů – neprůhledné a vysoké – budou jednou z největších hrozeb pro finanční stabilitu v letošním roce. Centrální vláda však provinciím a městům nechce pomáhat. „Je to vaše dítě, sami ho máte držet,“ varovalo ministerstvo financí v lednu. „Ústřední vláda vás nebude vykupovat.“

Děsivé záběry z Číny: Krematoria nestíhají, rodiny pálí zemřelé na ulicích!

Milionový Che-kang v severní provincii Chej-lung-ťiang se stal prvním čínským městem, které v podstatě vyhlásilo bankrot – už začátkem loňského roku musel kvůli dluhům podstoupit fiskální restrukturalizaci. Musí osekat výdaje na infrastrukturní projekty, snížit dotace firmám, nenajímat nové úředníky a zaměstnance či rozprodávat majetky, jak diktují podmínky Státní rady (centrální vlády Číny). V létě pak několik bohatých provincií na východě země snížilo platy ve veřejném sektoru, někde i o 30 %.

Podle agentury Bloomberg Peking zvažuje, že povolí provinciím a městům více si půjčovat na investice. „Zatím to vypadá, že prezident Si Ťin-pching zoufale potřebuje rychlé oživení ekonomiky a rozhodl se dluhový problém odložit na později,“ konstatuje Adam Liu z Národní univerzity Singapur. V prosinci už byly náznaky, že takové investice výkon ekonomiky vskutku podpořily. Nezapomínejme ale, že Čína ještě není z covidu venku, jako se to zatím jeví v Evropě.