14°C
Kdyby zvířata uměla mluvit, zřejmě by říkala: „I my chceme pít, vedra nás ničí!“ Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, kteří ve městech žijí ve vnitroblocích, zahrádkách nebo parcích. Trpí nedostatkem vody. Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody doporučuje umožnit ptákům a dalším zvířatům přístup k vodě. A to úplně jednoduše za pomoci plovoucího prkna na jezírku pro ptáky nebo misky s vodou pro ježky, veverky a hmyzáky.
Ptáci pod plechovými střechami
Podle Petra Stýbla zřejmě nejvíce trpí rorýsi v dutinách pod rozpálenými střechami domů. Když vedro nemohou vydržet, tlačí se u vletového otvoru a často vypadnou ven. Denně přijímají záchranné stanice desítky ptáčat, která v důsledku rozžhavených hnízdních dutin předčasně opustila hnízdo. Za poslední týden jich prý bylo více než 50. Stovky dalších mláďat pád z hnízda nepřežily.
Nicméně podle informací Odboru ochrany prostředí MHMP jsou ptačí mláďata prakticky všech druhů ptáků adaptována na zvládnutí vyšších teplot, které mohou v průběhu hnízdního období nastat. Toto období končí právě teď. Krátkodobě zvýšenou teplotu mláďata přečkají v tzv. letargickém stavu, kdy maximálně sníží svůj metabolismus. „Samozřejmě se může stát, že teplota překročí i pro ně snesitelnou mez, a situace může být pro mláďata až fatální,“ komentuje mluvčí magistrátu Tadeáš Provazník.
V případě rorýsů se ale jedná o ojedinělou situaci, kdy je hnízdo např. těsně pod plechovou střechou. Pády v případě rorýsů jsou prý nejčastěji zapříčiněny prvním výletem z hnízda. Mají na to pouze jeden pokus, protože na rozdíl od jiných druhů ptáků nejsou schopna vzlétnout ze země.
Z přírody do města?
Pražana by zřejmě nikdy nenapadlo, že do města mohou migrovat i zvířata. Ochranář upozorňuje na zvyšující se počet rorýsů, netopýrů, zajíců nebo labutí. „Na první pohled ve městech zvířat jednoznačně přibývá. Spousta se jich stěhuje do měst, protože jim je tu lépe, než v naší zemědělci zničené krajině,“ sděluje Blesku Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Co se týče hmyzu, všude ho jednoznačně ubývá, ale chybí jednoznačná data. Stačí prý hledat motýly, na které člověk dnes narazí jen výjimečně.
„Oteplování má vliv na oba trendy, tedy u některých druhů dochází ke snižování početnosti, u jiných druhů vlivem oteplování naopak k růstu početnosti,“ popisuje situaci Prahy na základě informací odboru ochrany prostředí Tadeáš Provazník. Skutečnost, že celosvětově klesá druhová pestrost, není zapříčiněna primárně oteplováním, ale větší vliv může mít například chybné hospodaření s pozemky nebo nízká výsadba zeleně, stavění průmyslových center bez náhrady zeleně apod.
Bydlím v bytě, jak můžu pomoci zvířatům?
Pokud by chtěl zájemce zachránit některá divoká zvířata, má na výběr několik možností. Buď může darovat peníze ochráncům přírody. Například zvířecí záchranka v Praze je závislá čistě na příspěvcích dárců. Pomoci lze finančním darem na účet č. 33553322/0800 neb zakoupením atraktivního darovacího certifikátu. „Lze pomoci i tím, že šetřím vodou, protože se to vždycky někde projeví,“ říká Petr Stýblo.
Jestliže Pražan vlastní bazének nebo jezírko, stačí umožnit ptákům přístup k vodě. Například za pomoci plovoucího prkna, aby se ptáci pohodlně napili a neutopili se. Obyvatelům bytů stačí na trávník před dům nebo na parapet okna umístit misku s vodou, kterou budou pravidelně doplňovat.
Zvířata, noví obyvatelé Prahy?
Aby město pomáhalo zvířatům, musí vyhradit dostatečné místo pro původní zeleň. „Což je samozřejmě složité, jelikož ne každý původní strom přežije městský vzduch a příšerná vedra, když se v letním počasí mění města v pouště,“ říká Petr Stýblo. Praha se prý snaží zachovávat ve městě zeleň. Jediné, čeho se obává, je zánik přirozených městských parků. Může za to Metropolitní plán.
„V hlavním městě se dlouhodobě snažíme o revitalizace území, tvoření různých meandrů, ostrůvků pro živočichy na vodních plochách," informuje mluvčí. Což je ideální pro ptáky a další zvířata jako klidné místo bez ohrožení člověkem nebo například stále častější výsadbu stromů. Za poslední čtyři roky jsme vysadili více jak 500 000 nových stromů, věříme tedy, že naše snaha prospívá volně žijícím živočichům,“ doplňuje Tadeáš Provazník.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí? Videohub
