Každý Pražan i Čech na vlastní kůži zažívá, jak jsou rok od roku léta teplejší a výkyvy teplot čím dál extrémnější. Jako důkaz stačí skoro apokalyptická předpověď pro příští týden, kdy mají být teploty v Praze a na dalších místech České republiky stejné jako na Sahaře. Někteří odborníci totiž předpovídají, že by v úterý 19. července mohlo být až přes 40 stupňů.
Kam nechodit v pařáku?
Mapku teplot v Praze z 18. června publikoval nedávno na svém účtu na sociálních sítích vesmírný vědec Michal Václavík, který ji také zpřehlednil popisky. V Praze se nachází tři hlavní velké a několik menších tepelných ostrovů. Mezi nejrozpálenější místa patří holešovický distrikt, okolí O2 arény směrem na Hloubětín a průmyslová Hostivař, jejíž střed tvoří víceúrovňová dopravní křižovatka u Europarku.
Z menších tepelných ostrovů stojí za zmínku Florenc, částečně i historické centrum, Praha-Smíchov, Nusle a Chodovská ulice. V nejčervenějších částech Prahy mohou rozpálené střechy a beton dosáhnout teplot až kolem 45 stupňů. Naopak nejchladněji je u Vltavy nebo na velkých zelených plochách, jakými jsou vrch Vítkov, Olšanské hřbitovy, Hrdlořezy s přírodním parkem Smetanka, Petřínské sady, zeleň kolem Slatinského potoka a další.
Klima se zhoršuje
Podle Michala Václavíka jsou výsledky mapy odrazem reality, kterou snad už každý v životě ve městě pocítil. „S narůstající průměrnou teplotou, množstvím slunečních dní a s úbytkem srážek se tento jev bude zhoršovat,“ sděluje Blesku Michal Václavík. Hlavní odpovědnost leží podle něho zejména na lidech odpovědných za plánování rozvoje měst, aby i tento fenomén, třebaže se nejedná o nic nového, brali při své práci v potaz.
Magistrát se dle slov tiskového mluvčího Tadeáše Provazníka na klimatickou změnu v Praze připravuje ve velké míře. „V první řadě je důležité zmínit, že hlavní město přijalo v posledních letech hned několik plánů, které se specificky zaměřují na klimatickou změnu,“ komentuje situaci Tadeáš Provazník. Jedná se například o Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 nebo Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu.
Zelená a modrá, to je Praha dobrá
Aby se zmírnily negativní dopady klimatické změny, chce magistrát využívat zelenou a modrou infrastrukturu. „Velký ohled klademe také na podíl vegetačních prvků a zelených ploch v zastavěném území, a to zvláště v širším centru Prahy, kde jsou efekty tepelného ostrova nejvyšší,“ říká tiskový mluvčí. Město se také snaží zakládat nové parky nebo rozšiřovat ty stávající. Mezi roky 2020 až 2024 je naplánováno více než 200 projektů.
Zbraně proti vedru
„Pečujeme ve větší míře o parky a zeleň a vysazujeme nové stromy, přičemž za poslední čtyři roky bylo v Praze nově vysazeno asi půl milionu stromů,“ dodává Tadeáš Provazník. Jako příklady uvádí obnovu stromořadí v ulici Vinohradská v úseku Legerova a Jana Želivského, dále rekonstrukci Václavského náměstí nebo výsadbu stromů ve Stromovce. Spolehlivým nástrojem pro snižování dopadů klimatické změny jsou kromě jiného prý také revitalizace sadů, vnitrobloků a výstavba mlžítek a pítek v ulicích.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí? Videohub
