14°C
Hitlerovy tábory v Karviné: K objevení nacistických lágrů pomohl knižní bestseller
Plánovali expedici do Ruska, aby tam zmapovali pozůstatky sovětských lágrů. Pandemie koronaviru však nakonec změnila jejich plány. Kvůli cestovním omezením se proto rozhodli, že se vydají na průzkum českého Slezska, jmenovitě do oblasti Karviná-Doly, která v období Třetí říše patřila k nejdůležitějším průmyslovým centrům. V současnosti se však jedná o zapomenutou oblast, kterou připomněla v knižním bestselleru spisovatelka Karin Lednická. Skupině se letos v květnu podařilo lokalizovat čtyři nacistické tábory! Našli i dlouho zapomenutý tábor u dolu Jan-Karel.
Oblast Těšínského Slezska patřila v období Třetí říše mezi nejdůležitější průmyslová centra. Nacházelo se tam až šedesát pracovních táborů, v nichž pracovaly v krutých podmínkách desetitisíce zajatců a vězňů. Jak upozorňuje sdružení Gulag.cz, nejpočetnější tábory se nacházely na území Karviné. Postupně se však z oblasti stávalo zapomenuté místo.
„Po postupném opuštění a likvidaci města v důsledku těžby uhlí byla Karviná i s obyvateli „přesunuta“ o několik kilometrů dál na území bývalého města Fryštát, na místě původního města je dnes poddolované „území nikoho“ pod názvem Karviná-Doly s pouze ojediněle dochovanými pozůstatky budov,“ vysvětluje sdružení na svém oficiálním webu organizace Gulag.cz s tím, že se na území po válce postupně zcela zapomnělo.
Právě na toto „území nikoho“ se sdružení rozhodlo vydat. Původně skupina plánovala expedici do Ruska, kde chtěli zmapovat sovětské lágry. Plány jim však překazila pandemie koronaviru. Kvůli omezením neodcestovali, a tak se rozhodli, že oživí historii českého Slezska. Vyrazili proto na východ Čech a vydali se hledat čtyři nacistické lágry.
Nezmapovaná historie
O historii táborů se ví pramálo. Sdružení v úvodu popisu "Expedice Karwiná" uvádí, že v archivech se člověk nedočte prakticky nic. „O připomenutí táborů se tak postarali až sami bývalí vězni,“ zdůrazňuje sdružení s tím, že v roce 2012 připomněl existenci táborů Ital Paolo Complojero, který chtěl navštívit místa, kde byl držen, a posléze pomohl najít tábor pro italské zajatce pamětník Richarda Kozieł.
Po židovském táboře na území Karviné prý pátrali i pracovníci muzea holocaustu ve Spojených státech. „O dvou ze čtyř karvinských táborů se také zmiňuje Jiří Padevět v knize Za dráty. Tábory v období 1938–1945 na území dnešní České republiky,“ dodává skupina. Historii místa připomněla ve své knize Šikmý kostel Karin Lednická, která sdružení pomohla zmapovat čtyři nacistické tábory. Její kniha se prý dokonce stala impulsem, aby skupina na místo vyrazila.
Zapomenuté nacistické tábory
Skupině se podařilo lokalizovat dokonce jeden ztracený tábor, jehož poloha byla dosud neznámá. Jednalo se o sovětský tábor u dolu Jan-Karel, jenž byl údajně zřízen na jaře roku 1943 a nacházelo se v něm až 1500 zajatých sovětských vojáků, kteří pracovali na dobývání uhlí. „V lednu 1945 s ohledem na přibližující se frontu byli odvedeni neznámo kam. Dnes s jedná o místo na kraji lesa porostlé listnatými stromy bez zjevných pozůstatků viditelných na první pohled,“ popisuje skupina s tím, že po průzkumu místa se jim podařilo najít zbytek ostnatého drátu a pár roztroušených artefaktů jako hrnečky, talíře a různé ampulky. Na jedné z lahví byl čitelný nápis „Centrální mlékárna akc. spol. Mor. Ostrava". Podnik existoval v letech 1924–1948.
Postupná devastace
Další pracovní tábor, který fungoval v letech 1940–1943 a byl určen pro polské židy, našli u stavby teplárny. Podle informací, které se sdružení podařilo zjistit, v něm bylo až 500 lidí a na zajatce dohlíženo 30 esesáků. Poté, co byl tábor uzavřen, byli zajatci zřejmě odvezeni do Osvětimi. Třetí tábor byl údajně zřízen v roce 1942 a jednalo se o tábor pro sovětské válečné zajatce. Bylo v něm internováno 400–2000 lidí.
„V roce 1943 zde bylo dočasně umístěno přibližně 700 německých Židů, kteří byli zhruba po šesti měsících odvezeni do Polska,“ píše sdružení s tím, že pravděpodobně byli dovezeni do Osvětimi. Během expedice do Karviné se skupině podařilo lokalizovat i tábor pro italské zajatce, který byl zřízen po pádu Mussoliniho režimu. „Bylo v něm vězněno kolem tisíce Italů nasazovaných na práci v dolech,“ uvádí se na oficiálních stránkách Gulag.cz s tím, že na území tábora proběhlo nedávno nelegální kácení stromů, a dodávají, že dochází k devastaci tábora.
Na ilegální kácení stromů upozornila již spisovatelka Karin Lednická, která připomněla rovněž ničení pozůstatků táborů. Některé z táborů se nachází na pozemcích soukromých firem, jako například na pozemku firmy Veolia Energy. „Už nás kontaktovali zástupci jedné z firem, na jejichž pozemku stojí pozůstatky tábora pro italské zajatce. Pochopil jsem, že nevylučují zřízení nějakého památníku,“ uvedl pro zpravodajský web Hlidacipes.org Štěpán Černoušek, šéf sdružení Gulag.cz.
VIDEO: Expedice Karwiná - Po stopách nacistických lágrů ve staré Karviné
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.