Vydat se v současné době na výlet, byť do nedaleké německé metropole Berlína, není zrovna dvakrát příhodné. Zato lze cestovat alespoň v Praze, konkrétně v dříve industriálních Holešovicích, ve kterém nejdeme malé území označované jako Malý Berlín. Oblast ohraničené ulicemi Heřmanova, Janovského, Strojnická a Bubenská je takto označována převážně proto, že zde v předválečné době žilo mnoho německy mluvících Pražanů.
Další důvod onoho označení vyplynul tak trochu ze shody náhod v době, kdy tu na křižovatce ulic Bubenské a Veletržní začala v roce 1937 stavba jednoho bytového domu. Investorem bylo tehdy Stavební družstvo úředníků bank a spořitelen v Praze, konstruktivistický návrh domu vypracoval architekt Franz Hruschka, absolvent pražské německé techniky.
Výjimečná kolonie Baba: Funkcionalistické vily pro pražskou smetánku dostaly titul Evropské dědictví
Komplex, který předstihl dobu
„Uzavřený šesti až osmipatrový domovní blok má dva vchody z ulice U Smaltovny s vrátnicemi. Ty vedou do atria, ze kterého se vstupuje do osmi obytných sekcí. V atriu byla zahrada, dětské brouzdaliště, to ovšem v 50. letech zasypali, fontánka, pískoviště pro děti a pergola s lavičkami. Součástí komplexu byly také obchody, skladiště a kočárkárny. V suterénu se pak nacházely moderní prádelny s kulisovými sušárnami a důmyslným zařízením na čištění koberců,“ popisuje Nora Třísková z Institutu plánování a rozvoje (IPR)
I když je v dnešní době fasáda domovního bloku poněkud zašlá, stále jsou zde patrné zajímavé detaily. „Fasáda je natřená na hnědo, okolo oken zasazených v zelených rámech je pak cihlové obložení. Celkový dojem ještě doplňují dřevěné rolety. Najdeme zde i několik okrasných prvků, třeba umně kovaná zábradlí, která se nacházejí na balkonech“ dodává Třísková.
Byty pro gestapo a komunistické prominenty
Kolaudace bytového domu proběhla 15. března 1939, tedy v den, kdy bylo Československo obsazeno nacistickými vojsky. krátce na to šéf pražského gestapa Rasch pověřil SS-Obersturmführera Jochena Tostmanna, aby sehnal dostatek bytů pro úředníky gestapa a SS. Původní majitelé, kteří byli především němečtí Židé byli následně z Malého Berlína vystěhováni a byty obsadili říšští úředníci. Byty to byly úplně nové a na tu dobu luxusně vybavené, každý z domů měl například vlastní výtah a každý byt dva balkony – jeden do ulice a další do vnitrobloku.
Po skončení druhé světové války byli němečtí obyvatelé opět vystěhováni, původní majitelé se ale stejně nevrátili. Buď zemřeli v koncentračních táborech nebo jejich byty zabrala tehdejší komunistická garnitura pro své nejvyšší představitele, případně pro vlivné diplomaty.