22°C
Kolonie Baba v pražských Dejvicích je soubor více jak tří desítek ukázkových moderních vil postavených na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Označení Evropské dědictví získala na konci března letošního roku v rámci společné nominace Werkbund Estates in Europe, která konkrétně zahrnuje čtyři země - Německo, Polsko, Českou republiku a Rakousko - a pět měst - Stuttgart, Wroclaw, Prahu, Brno a Vídeň.
IPR plánuje revitalizaci
O úspěšnou nominaci se postarali pražští památkáři. Celou nominaci za všechna města podávalo Německo, odkud skupina architektů pod názvem Werkbund původně pocházela. Právě pražská osada byla vystavěna jako jedna ze šesti evropských kolonií, které vznikaly z iniciativy Werkbundu. V současné době zde IPR plánuje rozsáhlou revitalizaci celého území.
„Jednalo se tehdy o jedinečný a zároveň o jeden z posledních celoevropských urbanistických společných počinů výstavby na zelené louce. Cílem nové studie je podpora, zachování a rozvoj historické hodnoty na základě udržitelné památkové ochrany, zkvalitnění obytného prostředí pro místní obyvatele a vytvoření kvalitního zázemí, včetně technické infrastruktury této výjimečné lokality. Zásadní změny pro život obyvatel v daném místě včetně zvýšené koncentrace turistů se neočekávají,“ uvedl Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje a územního plánu.
Vily pro pražskou smetánku
Kolonie Baba vznikla za první republiky. Třicet tři funkcionalistických vil navrhli známí architekti v čele s Pavlem Janákem. Iniciátorem výstavby byl Svaz československého díla, který se inspiroval obdobnými projekty, například kolonií ve Stuttgartu. Všechny vily stojí na vyvýšeném místě. Vily v osadě Baba jsou charakteristické především plochými střechami se slunečními terasami a pásovými okny.
„Architekt Pavel Janák koncipoval regulační plán osady Baba jako šachovnicovou zástavbu. Vily nestojí za sebou, a proto si navzájem nestíní ve výhledu na pražské panorama,“ popsala pro Český rozhlas kunsthistorička Kateřina Racková.
Vedle Pavla Janáka se na výstavbě podíleli i další architekti. Například Josef Gočár, Hana Kučerová-Záveská, Oldřich Starý nebo František Zelenka. Krásné místo si okamžitě zamilovala i tehdejší pražská smetánka. Domy si zakoupil třeba designér Ladislav Sutnar, spisovatel Václav Řezáč, skladatel Karel Balling nebo děkan lékařské fakulty UK Jan Bělehrádek. Bohužel po roce 1948 došlo ve většině případů ke změnám majitelů domů, a ty byly častokrát velmi necitelně zrekonstruovány. Situace se zlepšila po roce 1993. Od té doby je Baba městskou památkovou zónou.
