Drsný odpor Izraele? „Nestaneme se Československem 21. století,“ prohlásil ministr s odkazem na Mnichov
Izrael nebude Československem 21. století, prohlásil dnes podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) izraelský ministr zahraničí Gideon Saar s odkazem na mnichovskou dohodu, která hitlerovskému Německu před druhou světovou válkou zajistila část československého pohraničí. Uvedl přitom, že Izrael se nepodvolí tlaku dalších zemí na ukončení války v Pásmu Gazy a na vznik palestinského státu. Podle ToI se šéf izraelské diplomacie takto vyjádřil na briefingu se zahraničními novináři.
„Izrael se nestane Československem 21. století,“ uvedl Saar s odkazem na dohodu podepsanou v září 1938 v Mnichově. Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí - Sudety. Mnichovská dohoda je podle historiků příkladem politiky ústupků, tzv. appeasementu. „Neobětujeme svou vlastní existenci kvůli appeasementu dalším zemím,“ prohlásil dnes Saar. „Nevzdáme se našich základních zájmů kvůli domácí politice některých zemí, které ztratily kontrolu nad svými zájmy,“ dodal. Přitom prohlásil, že politiku některých evropských států ovlivňují početné muslimské menšiny.
Cílem toho, co Saar označil za zaujatou nátlakovou kampaň, je ukončit válku v Pásmu Gazy za situace, kdy by tam u moci zůstalo teroristické hnutí Hamás. „To se prostě nestane, bez ohledu na to, jak velkému tlaku bude Izrael čelit,“ řekl ministr. Dalším cílem této kampaně je podle Saara přinutit Izrael, aby přistoupil na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, tedy vznik nezávislého palestinského státu. „Ustavení palestinského státu by dnes znamenalo ustavení státu Hamásu. Džihádistického státu,“ řekl Saar. „K tomu nedojde,“ dodal.
Tlak, jemuž je Izrael vystaven, podle Saara „přímo sabotuje šance na příměří a na dohodu o rukojmích“ s Hamásem a činí vojenskou eskalaci pravděpodobnější. „Mezinárodní tlak nesmí mířit na Izrael, nýbrž na Hamás,“ řekl šéf izraelské diplomacie.
Izrael v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví zabito přes 60.000 Palestinců. Izrael a Spojené státy minulý týden povolaly své vyjednávače z Kataru zpět ke konzultacím, což uvrhlo budoucnost jednání o příměří v Pásmu Gazy do nejistoty. Podle izraelských médií Netanjahu ve snaze ustoupit některým členům své koalice v posledních dnech s některými svými ministry hovořil o možné izraelské anexi částí Pásma Gazy.
Izrael obsadil Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém spolu s Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967 a od té doby Západní břeh v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Z Gazy se Izrael stáhl v roce 2005, kdy vyklidil všech 21 tamních osad. Hamás se Pásma Gazy zmocnil v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrál volby na palestinských územích. Moci v Pásmu Gazy se ujal po souboji s konkurenčním Fatahem, který s ním nechtěl zůstat v koalici. Palestinci chtějí všechna tato tři území - Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy a východní Jeruzalém - pro svůj budoucí stát.
👍 👍 👍