14°C
Kromě trestu vězení potvrdil soud Jungovi peněžitý trest 1,5 milionu korun a desetiletý zákaz činnosti. Předsedkyně odvolacího senátu Lenka Konopová uvedla, že původní devítiletý trest by byl v kombinaci s dalšími tresty nepřiměřeně přísný. Pražský městský soud, který případ v první instanci projednával, podle ní nevzal v potaz to, že se Jung dosud nedopustil trestného činu.
„Soud, byť správně vyhodnotil společenskou škodlivost skutku, nevzal podle našeho názoru dostatečně v potaz právě dosavadní beztrestnost pana obžalovaného a skutečnost, že se prvního, byť takto závažného, deliktu dopustil ve středním věku, ve věku 52 let a do té doby žil řádným životem,“ vysvětlila soudkyně.
Jung podle obžaloby oslovil Jiřího Žežulku, který působil jako zmocněnec společnosti, jež figurovala v prověřování finanční správy a která byla zároveň klientem firmy, pro níž Žežulka pracoval. Po prověřované společnosti Jung podle spisu požadoval deset milionů korun ve dvou splátkách za to, že jí poskytne neveřejné informace, které se v rámci svého pracovního zařazení dozvěděl a které se měly týkat údajných nelegálních aktivit společnosti.
Žežulka věc nahlásil na policii. Následně se už s jejím vědomím sešel s Jungem znovu, na další schůzce došlo k předstíranému předání peněz. Bezprostředně poté Junga zadržela policie.
S obžalobou nesouhlasí
Jung s obžalobou od počátku nesouhlasí. Dnešního jednání se nezúčastnil, u pražského městského soudu letos v lednu nepopřel, že se některé události popsané v obžalobě odehrály. Trval ale na tom, že neměl v úmyslu převzít úplatek.
Soudu Jung tvrdil, že Žežulka jako první oslovil jeho. Původně po něm prý chtěl, aby mu pomohl zjistit informace o zabaveném majetku jedné společnosti, které byly podle Junga veřejně dostupné. Následně se ale prý Žežulka začal zajímat o neveřejné informace. Jung soudu nedokázal vysvětlit, proč celou věc nenahlásil, zajímalo ho prý, kam až Žežulka zajde, a nevěřil, že by mu skutečně přinesl peníze.
To ale soudy odmítly, podle rozsudku je Jungova obhajoba nevěrohodná, protože by si v tom případě počínal nelogicky. Schůzky si Jung nijak nenahrával a ani o nich nikoho neinformoval. Žežulka se naopak obrátil na Národní centrálu proti organizovanému zločinu s tím, že z projektu Daňová kobra unikají informace. „Pokud by se mělo ze strany svědka jednat o korupční jednání, je těžko pochopitelné, že by se pak sám obracel na policii,“ uvedla dnes soudkyně.
Odvolací soud dnes také odmítl, že by šlo o policejní provokaci, což zmiňovali Jungovi obhájci. „Nelze v žádném případě, ani se špetkou jakýchkoli pochybností, uvažovat o tom, že by šlo o akci policie,“ uvedla Konopová.
