Státní zástupce Pavel Prygl tvrdí, že zaměstnanec sekce řízení rizik Jung loni v lednu oslovil Jiřího Žežulku, který působil jako zmocněnec společnosti, jež figurovala v prověřování finanční správy a která byla zároveň klientem firmy, pro niž Žežulka pracoval. Po prověřované společnosti podle obžaloby Jiří J. požadoval deset milionů korun ve dvou splátkách za to, že jí poskytne neveřejné informace, které se v rámci svého pracovního zařazení dozvěděl a které se měly týkat údajných nelegálních aktivit společnosti. „Jejich znalost osobám ve statuárních orgánech společnosti umožnila přijmout opatření eliminující nebo přinejmenším zmírňující jejich postih,“ stojí o obžalobě. Konkrétně měl předat kopii trestního oznámení.
Žežulka věc nahlásil na policii, Jiří J. tak byl v únoru bezprostředně po té, co peníze převzal a předal za ně dokumenty, zadržen. Finanční správa ho následně postavila mimo službu.
Jiří Žezulka je nyní šéfem slovenské finančí správy, před lety Generální finanční ředitelství krátce vedl. U soudu uvedl, že proběhlo pět schůzek, které inicioval Jiří J. Vypověděl, že se znali z doby, kdy Žežulka působil na finančním ředitelství, ale nikdy nebyli v postavení podřízený a nadřízený. Jiří J. ho prý oslovil poprvé v prosinci 2019, sešli se v restauraci, kde se bavili o poměrech na úřadě. Pak mu Jiří J. údajně řekl, že ví o vyšetřování jeho klienta.
„Situaci svého klienta jsem tehdy vnímal jako banální,“ řekl Žežulka s tím, že nerozuměl, proč se tím vůbec sekce řízení rizik zabývala. Pak přišla další schůzka v lednu 2020, tam už Jiří J. údajně otevřeně řekl, že je schopen pomoci jeho klientovi zmíněnými informacemi. Žežulka se podle svých slov následně obrátil na policistu z Národní centrály proti organizovanému zločinu a na úředníkovo podezřelé chování ho upozornil.
Deset milionů na byty?
Na třetí schůzce si pak prý Jiří J. řekl o úplatek. „Nabízel mi nahrávku z neveřejného jednání s mezinárodní organizací. Nabízel mi informace, které pravděpodobně pocházely od jedné ze zpravodajských služeb,“ uvedl u soudu Žežulka. „Mě ta částka překvapila, ale z toho, co mi řekl, se mělo jednat o nějakou velkou organizovanou skupinu,“ uvedl s tím, že deset milionů žádal Jiří J. prý proto, že za ně chce koupit svým dcerám byty v Praze.
Jiří J. s obžalobou nesouhlasí, nepopírá, že se některé události popsané v obžalobě odehrály, cítí se však nevinný. Jiří J. podle svých slov pracoval na finanční správě od od roku 2011, předtím byl u policie. Popsal, že s Žežulkou se během svého působení názorově i profesně často střetli. Později Jiří J. přešel do sekce řízení rizik. Soudu řekl, že Žežulka jako první oslovil jeho. Původně po něm prý chtěl, aby mu pomohl zjistit informace o zabaveném majetku jedné společnosti, které byly podle Jiřího J. veřejně dostupné. Následně se ale prý Žežulka začal zajímat o neveřejné informace.
Odposlechy
Jiří J. podle svých slov nevěřil, že mu Žežulka peníze vůbec dá, uvedl, že neměl potřebu finanční prostředky získat. Popsal to tak, že prostě „plácl nějakou částku“ a čekal, že tím to skončí. Nedokázal přitom vysvětlit, proč se neobrátil na policii. Nakonec opravdu převzal pět milionů v tašce.
U soudu se přehrával také odposlech ze schůzky, na níž k předání úplatku došlo. Je slyšet, jak se Jiří J. s Žežulkou baví, poznamená, že taška s penězi je „taková stylová“. Nato mu Žežulka odpovídá, že je plná tisícovek, dvoutisícovek a pětitisícovek. Pak proběhne ještě krátká konverzace, kterou Jiří J. zakončí slovy: „Nejsem na sebe hrdej, ale co už.“ Hlavní líčení je kromě středy naplánováno také na pátek.
