Češi vzali obchody útokem! Psychiatr o lidech ve frontách: Může za to národní minulost?
Koupěchtiví vytrvalci ve frontě před znovuotevřeným obchodem s nábytkem IKEA, dlouhé zástupy před kadeřnictvími i desítky nadšenců čekající ve větru a dešti na první „svobodné" pivo na zahrádce. Lidé oslavili uvolňování opatření na značkách ve špalírech. Jak se na český „frontový evergreen" dívají odborníci?
Pocit, že si to zasloužím...
Podle psychiatra Jana Cimického jde o dlouhodobě odpozorovaný aspekt lidského chování. „Zaprvé byli lidé nějakou dobu frustrovaní tím, že nemohli normálně nakoupit, zajít do hospody na pivo, najednou se to otevře, a i když je to s určitým omezením, tak najednou lidem to omezení nevadí. Rádi si odepřou pohodlí, protože mají pocit, že si to nějakým způsobem zaslouží,“ popisuje Cimický, podle kterého nejde vyloučit, že se stále jedná i o pozůstatek z minulosti.
Podvědomě to v nás zůstalo?
„Je možné, že u starší generace hraje roli také to, že na takovou situaci byli zvyklí, že když něco, co dlouho nebylo, opravdu chtěli, tak si pak tu frontu vystáli,“ soudí odborník a z minulosti připomíná dlouhé fronty na vstupenky do legendárního divadla Semafor nebo čekání na zájezdy do zahraničí. „Lidi po tom toužili, tak dokázali i něco obětovat. Ta doba už je samozřejmě pryč, ale možná podvědomě to tam trošičku zůstalo,“ říká Cimický.
Podle něj jde spíše o humornou záležitost, ne o něco, co by se mělo kritizovat. „Je vidět, že ani rozmary počasí nemůžou českého občana odradit, že frontový bojovník se i v nepříznivých podmínkách dokáže proti nim postavit. To obrovské uvolnění zkrátka přineslo výbuch radosti a lidé se chtěli odměnit. Je to přirozená reakce organismu,“ soudí s úsměvem Cimický.
Ušetřené peníze i pocit svobody
Podobný názor má i psychoterapeutka Alexandra Hrouzková, členka České asociace pro psychoterapii. „Určitě bych začala tím, že není fronta jako fronta a také není Čech jako Čech. Je rozdíl, zda někdo čeká ve frontě na slevu, protože mu čas strávený ve frontě stojí za ušetřené peníze, nebo zda člověk stojí ve frontě na pivo na zahrádce, protože je to pro něj například symbol svobody, v případě, že to bylo předtím zakázáno. A jistě mi dáte za pravdu, že ne každý Čech stojí ve frontě na slevy a ne každý čekal na první pivko na zahrádce,“ říká Hrouzková.
„Mezi Čechy, stejně jako v jiných národnostech, jsou lidé, kterým slevy za čekání ve frontě nestojí a nikdy by takovou frontu nestáli, a stejně tak mezi Čechy najdeme takové, kteří si počkají pár dní a až po čase vyrazí do restaurace či do knihkupectví,“ má jasno psychoterapeutka.
A rozhodně prý podle ní nejde o český národní koníček. „Nejsem si vůbec jistá, že je to nějaká česká specialita, sledujme i ostatní země a chování lidí po rozvolnění opatření. Odhaduji, že se budou chovat podobně - část populace bude chtít být první v řadě, část si počká,“ uzavírá.
Ten Cimický je fakt jeblej