14°C
Papoušci měli své místo v Zoo Praha již od samého počátku. První ředitel a spoluzakladatel zoologické zahrady Jiří Janda byl totiž členem Klubu pěstitelů exotického ptactva. Ve třicátých letech byli v místě nového Rákosova pavilonu malé klícky pro ptáky, kterým personál říkal lineárky. Dnes jim je konec a vzácní zahraniční opeřenci se dočkali luxusního bydlení.
Rákosův pavilon
Nová expozice získala svůj název po Stanislavu Rákosovi, který zoo věnoval na jeho výstavbu 10 milionů korun. Jeho otevření se ale bohužel nedožil, zemřel na vážnou nemoc 18. září 2012. Důvod, proč Rákosovi věnovali tolik peněz zoologické zahradě, je podle jeho ženy Ludmily Rákosové ten, že chtěli udělat dobrou věc.
„Zemřel nám syn a jiné dítě jsme neměli. Uvažovali jsme, že bychom uspořené peníze věnovali nějaké nadaci, ale já tomu nevěřím a ve všem vidím lumpárnu. Rozhodli jsme se tedy pro zoo, protože je jistější,“ prozrazuje šarmantní a pozitivně naladěná paní Rákosová. Z pavilonu by měl podle ní její muž velkou radost: „To, že pavilon pojmenovali po něm, by mu dělalo určitě dobře,“ říká s úsměvem.
Tři kontinenty
Vybudování pavilonu nebylo nic jednoduchého, protože podle ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka neexistuje nikde na světě podobný pavilon, a bylo tak zapotřebí vymyslet jej svépomoci. Prostředí, v němž se ptáci nachází odpovídá jejich přirozenému biotopu. Vzácný ara kobaltový si hoví v křovinaté a suché expozici totožné jako v Brazílii. Dohromady je v pavilonu osm expozic ze tří kontinentů.
Ara kobaltový
Hlavním lákadlem je podle Miroslava Bobka ara Learův neboli kobaltový. Modrý papoušek byl objevený v 19. století v Brazílii a dalších sto let nebyl vůbec spatřený. Jedná se o ohroženého papouška, kterých bylo v jednu chvíli pouze 65 na celém světě! Nyní jich je 1200 a pražská Zoo spolupracuje s Brazílií na jejich záchraně. Do Prahy se podle ředitele dostali od pašeráků v roce 2010.
Nestor kea
Novozélandský papoušek nestor kea je jediným vysokohorským papouškem na světě. Létající opice, jak se mu také přezdívá, žije v hejnech a je postrachem místních. Nenechá si totiž ujít jakoukoliv možnost provést nějakou lumpárnu: „Třeba v lyžařských centrech chodí do společnosti lidí, kde jsou schopní obrat auto. Všechny gumové části, kolem stěračů, okýnek, dveří. Takže nejsou moc populární a navíc jsou chránění,“ prozrazuje Antonín Vaidl, kurátor chovu ptáků.
Kvůli své vynalézavosti ale měli namále: „Na začátku minulého století byli téměř vyhubení. Někdy bývají dokonce uvedení jako nejchytřejší papoušci. Kromě toho, že žerou kořínky ze země, tak se naučili parazitovat na ovcích, kterým vysávaly tuk. Jenže ovce hynuly na infekce, proto je lidé lovili. Za několik let jich zabili 30 tisíc,“ vysvětluje Antonín Vaidl.
Kakadu plantážový
Největším showmanem celého pavilonu je bezesporu kakadu plantážový z Nové Guineje. Návštěvníkům vleze na ruku, někdy je překvapí a přistane jim dokonce i ve vlasech. Podle Antonína Vaidla se ale návštěvníci nemusí bát, protože neštípe a líbí se mu prý holky. „V pavilonu je mládě, které jsme odchovali uměle, vyrostlo v domácí péči a je zvyklé na lidi. Díky tomu může pomoci ostatním zvyknout si na přítomnost návštěvníků. Někdy je s lidmi, jindy je zase schovaný s ostatními,“ odkrývá tajemství, proč se krásný kakadu nebojí. Ze všech papoušků je nejvíc upovídaný amazoňan modrobradý, který podle Vaidla umí slušně pozdravit.
Rostliny z celého světa
V pavilonu se nachází přes sto druhů rostlin taktéž ze tří kontinentů. Podle Eduarda Chvosty, který navrhoval rostliny do expozice, se mu podařilo získat rostliny přímo z jejich prostředí: „Ptáci z Filipín mají rostliny z Filipín. Přineslo to velké problémy nastudovat fotografie, obvolat půlku světa, celou Evropu a dát rostliny dohromady. Spojily síly takřka všechny botanické zahrady v republice a poskytly materiál,“ říká Chvosta. Největší a nejdražší rostlinou je chlebovník, který je nejdůležitější rostlinou pro tropy, kde poskytuje potravu spoustě živočichům: „Měli jsme problém ho dostat přes bránu,“ žertuje odborník.
Nahlédněte dovnitř pavilonu na jeho obyvatele:
Zoo Praha otevírá Rákosův pavilon. Uvnitř hnízdí papoušci, z nichž mnozí jsou v celé Evropě pouze v pražské zoo. Jiří Marek
Pavilon má délku 68 metrů, je téměř 8 metrů široký, obestavěný prostor je přes dva a půl tisíce kubíků. Stál 36,5 milionů korun. Opěrná stěna, která drží svah, byla pořízena z části evropských fondů za částku 8,5 milionů korun. Nový pavilon bude slavnostně otevřený v sobotu k výročí 88 let Zoo Praha.
