14°C
„Na pacienty s rakovinou se tak nemyslí,“ přiznalo ministerstvo. Přijde lepší pomoc?
Na zpomalení průběhu rakoviny prsu má naději 3500 Češek v posledním stádiu nemoci. A to díky novému modernímu léku, který ale nehradí pojišťovna a kvůli stávajícímu rozhodování úřadů ani v nejbližší době nebude. Onko unie tedy vytáhla do boje proti byrokracii. Novým videem z dílny ilustrátora Jana Hofmana chce poukázat na nešvary, které léčbu rakoviny provázejí. Ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že se na pacienty nemyslí tak, jak by mělo, a slíbilo zlepšení situace.
Lék s názvem Ibrance dokáže zastavit nekontrolovatelný růst nádorových buněk. Ženy, které trpí rakovinou prsu v posledním stádiu, tedy doufají, že nová léčba bude hrazena pojišťovnami, protože jinak vyjde na 100 tisíc korun měsíčně. Žádost o stanovení ceny a úhrady ale leží u Státního ústavu pro kontrolu léčiv už rok a půl.
„V případě rakoviny je čas rozhodujícím faktorem a často je to právě to, co lidem schází. Prodlužování ze strany byrokracie tak způsobuje, že se musíte smířit s léčbou, která pro vás není tou nejvhodnější z dostupných možností,“ podotkla k problematice Petra Adámková, ředitelka Onko unie.
Na vině je zdlouhavé schvalování nových medikamentů nebo jejich výjimečná úhrada v případě, kdy se ještě v České republice běžně neprodávají. Pojišťovny mohou navíc užití léku také úplně zatrhnout, pokud se nejedná o jedinou možnost léčby.
Onko unie svá tvrzení opírá o loňský průzkum společnosti Quintilesims (nyní IQVIA). Z něj vyplývá, že průměrná doba registrace nového léku je v Německu zhruba tři měsíce, v Rakousku pak půl roku, v Česku se ho pacienti dočkají po roce a půl. Podle společnosti iHETA je čas do vydání závěrečné hodnotící zprávy asi 448,5 dne (v rozmezí 48 až 1295 dní).
Pojišťovny: Se současným systémem na nejnovější léky hned není a nebude
Mluvčí OZP Mario Böhme upozornil, že délka schvalovacího procesu úhrady nově registrovaných léčivých přípravků není závislá na zdravotních pojišťovnách. Nové léčivé přípravky kategorizuje a stanovuje jejich úhradu SÚKL ve správním řízení. Podle něho navíc není pravdou, že schvalování úhrady trvá vždy minimálně rok.
„Pokud držitel licence předloží kompletní podklady a je doložena průkazná nákladová efektivita a systém veřejného zdravotního pojištění je schopen odhadovaný finanční dopad saturovat, je zpravidla rozhodnuto rovněž do tří měsíců od podání žádosti,“ popsal Böhme praxi u OZP.
Delší správní řízení je podle něho především u přípravků vysoce inovativních (VILP), kdy nejsou dostatečně průkazné doklady o nákladové efektivitě – v takových případech může skutečně trvat schvalovací proces i rok, přiznal mluvčí.
„Zkrácení lhůt pro zavádění vysoce inovativních léčivých přípravků na český trh je otázkou disponibilních zdrojů na úhradu nákladné léčby. Státy EU mají totiž na rozdíl od ČR relativně vysokou spoluúčast pacientů na úhradě méně nákladné léčby a mají i průkazně poloviční průměrný počet návštěv u lékařů - dokud bude v ČR hrazeno všechno všem bez jakýchkoliv omezení a spoluúčasti, patrně nikdy nebude dost prostředků na úhradu všech nových a vysoce nákladných léků ihned po jejich registraci,“ uzavřel Böhme.
Největší zdravotní pojišťovna, VZP, odpověděla stručně. „VZP uhradí každému svému klientovi nejlepší možnou léčbu, jejíž úhradu umožňuje platná legislativa,“ reagovala Lucie Krausová. Další instituce zatím na otázky nereagovaly.
Ministerstvo: Systém musíme zásadně přepracovat
Ministerstvo zdravotnictví si prý problém uvědomuje. Aktuálně pracuje na revizi systému tak, aby se urychlil vstup nových inovativních léků do systému úhrad. Ale pouze takových, které prokáží nejen účinnost, ale i reálný přínos pro pacienty. Proto na ministerstvu vznikla i nová pracovní skupina.
„Domníváme se, že zejména u vysoce inovativních léčiv a léčiv pro vzácná onemocnění budeme muset systém zásadně přepracovat. Chceme posílit postavení různých druhů schémat sdílení rizik, kdy se výrobce za účelem rychlého přístupu na trh zaváže pojišťovnám k určitému efektu jejich léku s tím, že pokud se požadovaný efekt nedostaví, uhradí zpětně finanční prostředky,“ popsala mluvčí resortu zdravotnictví Gabriela Štěpanyová s tím, že stávající systém bohužel na pacienty příliš nemyslí.
„O úhradě léčiv v současné době rozhodují úředníci ve spolupráci s odborníky a odbornými lékařskými společnostmi čistě na bázi dopadu do rozpočtu a nákladové efektivity. Chybí však posouzení měkkých kritérií, míra potřebnosti, přínosu pro pacienta, společenský konsenzus na prioritách, apod.,“ uznala mluvčí.
Zástupkyně VZP si tedy umí představit dvojúrovňové rozhodování při vstupu nových léčiv na trh. Po zhodnocení kvalitativních a zdravotně ekonomických parametrů ze strany SÚKL by přišel na řadu multirezortní a multioborový orgán, složený z odborné i laické (pacientské) veřejnosti, který zohlední i měkká kritéria, která úředníci zohlednit nemohou. „Ale to už by mělo být předmětem širší diskuze právě na naší pracovní skupině,“ dodala Štěpanyová.
Témata:
Související
Životnost českých ministrů zdravotnictví je průměrně dva roky, a tak se MZ řídí heslem "Slibem nezarmoutíš" a přitom vypadat hezky, jakože má zájem věc řešit. Zatímco Onko unie jasně pojmenovala problém, vyjádření MZ je typicky úřednické jakoby nešlo o životy pacientek - máme komise, budeme se radit, je třeba změnit systém a na řešení budeme dlouhodobě pracovat. To, že ministr Vojtěch donutil rezignovat bývalého ředitele SÚKL, který na rozdíl od něj problematice rozuměl, je také jeden z důvodů dnešního stavu.