9°C
Proti většinovému názoru krajského úřadu protestovalo na ochozu jednacího sálu asi třicet aktivistů z neziskovek. Vyvěsili kartonové transparenty s nápisy »Nádr mimo centrum = Brno ucpané auty«, »Dojíždějící pro nádraží v centru«, »Ostopovice potřebují nádraží v centru« nebo »Zaječí chce nádraží v centru«.
Mezi protestujícími aktivisty byli i náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno) nebo koaliční zastupitel brněnského magistrátu Mojmír Vlašín (Zelení). Společně totiž podporují nádraží v centru pod Petrovem, zatímco kraj i Kancelář architekta města Brna se vyslovily pro odsunutou variantu u řeky.
„Tato varianta prodlouží dobu cestování lidí a hůře se na ni napojí městská hromadná doprava,“ tvrdí aktivisté. Jejich názor je však v menšině. V Brně se ovšem již dávno nejedná o věcný technický spor, ale o ideologii.
Zelení a neziskovky proti všem, radnice si neví rady
Rozhodnutí Jihomoravského kraje je důležitým doporučením vládě, která nakonec o poloze definitivně rozhodne. Své stanovisko vydá i město Brno, které vyčkává na výsledek dotazníkové akce mezi 3 % Brňanů.
Věc má ovšem typicky brněnský háček. Pokud se oslovení rozhodnou pro menšinovou variantu pod Petrovem, musí podle koaliční smlouvy město tento názor akceptovat a rozhodnout stejně. Jinak hrozí Zelení s Žít Brno koaličním partnerům z ANO a KDU-ČSL magistrátu koaliční krizí.
Nové hlavní nádraží u řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět již v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026.
VIDEO: Otázka přesunu nádraží je pro Brňany »výbušná«...
Konečně . 
