Poté, co krajský úřad i Kancelář hlavního architekta města krátce po sobě vydaly expertní doporučení k přesunu nádraží k řece, vytáhl náměstek primátora Martin Ander (Zelení) z šuplíku posudek čtyř akademiků, který doporučuje nádraží »šoupnout« jen o pár desítek metrů pod katedrálu Petrov.
Magistrát zároveň vypustil do ulic dotazníky, které mají na vzorku pouhých 3 % Brňanů zjistit, co si o budoucí poloze myslí. Koaliční Zelení a Žít Brno s podporou Pirátů a brněnských neziskovek totiž na rozdíl od ostatních tvrdošíjně trvají na zachování stanice v centru.
Brňané přitom chtějí jediné. Aby se už začalo po desítkách let sporů stavět. „Obě varianty jsou totiž lepší než současný stav,“ zdůraznil hlavní městský architekt Michal Sedláček.
Primátor Petr Vokřál (ANO) nicméně hodlá se stanoviskem města počkat na konec února a výsledky průzkumu. Obě předchozí referenda v roce 2004 a 2016 byla ovšem kvůli nezájmu občanů už dvakrát neplatná. O konečné poloze nového nádraží za 43 až 56 miliard korun však nakonec rozhodne stát.
Památkově chráněné secesní hlavní nádraží v Brně je v provozu od roku 1839. Spolu s Břeclaví je nejstarším v Česku. Částečně se opravovalo jen po 2. světové válce a na konci 80. let. Dnes nestačí pojmout všechny vlaky, ty musejí stát před nádražím a čekat, až se uvolní některá ze čtyř kolejí.
Varianta »Řeka«
Stavět lze 2020–2026
+ náklady 43 mld. Kč
+ o 13 miliard levnější
+ o 10 let rychlejší vznik
+ menší vliv na dopravu
+ nejmenší dopad stavby na okolí
+ větší rozvoj města
Uvedené výhody vidí po prostudování 1300 stran dokumentů studie proveditelnosti dvanáct odborníků spolupracujících s Kanceláří architekta města Brna. „Z hlediska dopravy, urbanismu i ekonomiky je varianta u řeky nejlepší a jednoznačně vítězí nad variantou Petrov,“ zdůraznil městský architekt Sedláček.
Varianta »Petrov«
Stavět lze 2028–2036
+ náklady 56 mld. Kč
+ ušetří lidem víc času v centru
+ méně riziková z hlediska dopravy v Brně
+ lepší rozvoj historického jádra
+ levnější pro brněnské městské investice
Uvedené výhody vidí čtyři mimobrněnští odborníci z univerzit, kteří zpracovali posudky zadané Radou města Brna a iniciované náměstkem Martinem Anderem (SZ). „Z odborného dopravně ekonomického hlediska je pro Brno výhodnější modernizace železničního uzlu s nádražím v poloze pod Petrovem,“ doporučuje studie.
Brno drží v šachu půlku Moravy
Věčné sváry a spory o brněnské nádraží drží v šachu polovinu Moravy. Blokují například stavbu železnice do Přerova, která by obě města spojila za 30, místo současných 80 minut. Vlaky mezi Brnem a Ostravou by mohly jezdit místo současných 140 jen 77 minut. Škody jsou i ekonomické. Německé dráhy už Brno objíždějí a své expresy mezi Berlínem a Vídní raději vedly oklikou přes Bavorsko.
