Cukr se vyrábí ze dvou hlavních plodin, z cukrové řepy a cukrové třtiny. Cukrová řepa je odrůda řepy červené, jež ovšem obsahuje vyšší obsah cukru. Při výrobě z řepy je cukr extrahován (tzn. odstraňován nebo chcete-li získáván jeho výtažek) nebo vyluhován z krájené cukrové řepy, tzv. řízků.
Cukrová třtina je vysoká, mohutná, trvalá tráva, jež roste v tropických nebo subtropických oblastech. Zdrojem cukru je sladká míza (měkká dřeň) ve stéblech, ta přitom mohou být až 6 metrů vysoká a v průměru mít okolo 5 cm. Po sklizni je třtina čištěna teplou vodou, díky tomu je z ní odstraněna přebytečná hlína, drobné kamínky apod., následně je připravena k mletí.
Poté je šťáva čištěna řadou mléčných procesů vápna a oxidu uhličitého. Z filtrovaného sirupového roztoku se odpaří voda (tím se zahustí) a krystalizuje cukr. Zbývající kapalina se odstraní odstředěním a naposledy se vlhké krystaly cukru vysuší pomocí horkého vzduchu. Již suché krystaly se třídí podle velikosti. Cukr je pak odeslán k zabalení do obalů, které vidíme v obchodech s potravinami.
Mezi další cukrové suroviny, z nichž je možné vyrobit cukr, patří např. sladký čirok, javor cukrový, med, kukuřice, ale také mnoho dalších, ne tak běžných a nám známých, rostlin.
