14°C
„Krotitelka“ důchodů radí: Nadopujte penzi o stokoruny a pár dnů „přesluhujte“
Každý, koho v dohledné době čeká odchod do důchodu, by si měl pečlivě ohlídat, kdy o něj zažádá. I pár dnů totiž může hrát významnou roli, upozorňuje expertka na výpočty důchodů Eva Nešverová. Zákon totiž odpracované roky zaokrouhluje dolů a lidem se tak snadno mohou „vypařit“ i celé odpracované měsíce. „Lepší je pár dnů přesluhovat a mít důchod o pár set korun vyšší,“ řekla ve Studiu Blesk.
Aby lidé měli nárok na starobní důchod, musí mít momentálně „odpracováno“ či evidováno pojištění v délce 34 let a od roku 2019 pak 35 let. Tuto podmínku už si Češi většinou hlídají, ale v některých případech se mohou zbytečně připravit o vyšší důchod. Důležité proto je, aby si před odchodem do penze také spočítali, kolik roků opravdu úředníci zaevidují, radí expertka na důchody Eva Nešverová.
I letní brigáda může hrát roli
„Náš důchodový systém je takový, že se započítávají jen celé roky. To znamená, že když například někdo má odpracováno 44 let a 350 dnů, tak se mu započítá jen 44 let. Ale kdyby o 15 dní přesluhoval a odešel do důchodu později, tak se mu započítá 45 let a bude mít důchod o pár set korun vyšší,“ uvádí Nešverová s tím, že může jít o 250 až 300 korun. S vědomím, že důchod budou lidé pobírat klidně i 20 let, už jde o významnou částku.
Hodit se v tomto ohledu může i každá letní brigáda v mládí. I tyto odpracované dny při studiu, pokud se z ní odváděly povinné odvody, se do důchodu počítají a v součtu mohou klidně dát i několik měsíců.
Taktické čekání na valorizaci
Dále je důležité si pohlídat, jestli se v dohledné době nebude penze valorizovat. „Jestliže datum odchodu do důchodu směřuje na konec roku, třeba na prosinec, tak je dobré si zjistit, jestli by nebylo lepší požádat o důchod od 1. ledna následujícího roku. Je potřeba porovnat důchod vyměřený v prosinci a případně valorizovaný od ledna. Často se stává, že ten důchod od 1. ledna následujícího roku je o něco vyšší,“ vysvětluje expertka.
Obecně pak radí, aby si každý pravidelně schovával dokumenty k zaměstnání a případně pak u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) mohl doložit nepřesnosti v evidenci. A každému ve věku nad 50 let doporučuje, aby si u téhož úřadu požádal o informativní osobní list důchodového pojištění. „To je dokument, který správa musí jednou za rok vystavit a poslat, pokud požádáte. A když už ho máte, tak je dobré se s tím nespokojit a projít si, co tam evidováno je, a co tam evidováno není,“ říká.
Složité dokazování práce
„Dokument je hrubý nástřel, takže když tam třeba chybí školy nebo péče o dítě, tak to nevadí, protože to se doloží při žádosti o důchod a bude to započítáno,“ upřesňuje Nešverová s tím, že pokud nějaké zaměstnání v listu chybí, je potřeba dohledat dokumenty, které práci dokazují.
„Jde například o pracovní smlouvu nebo výplatní pásky. Pokud nic z toho nemám, je možné se obrátit na bývalého zaměstnavatele s žádostí o potvrzení. A pokud neexistuje, tak se lze obrátit na oblastní archiv, jestli tam o tom něco nemají,“ říká expertka. V krajním případě se pak dá zaměstnání „doložit“ pomocí dvou svědků, kteří v té době na stejném pracovišti také působili.
Ale přesně toho co píšete (práce bez důchodu) se postupně dosahuje zvyšováním důchodového věku
.