16°C
Miliony zmeškaných dnů a „rizikové“ kanceláře. Češi marodí jako o závod
Češi loni promarodili téměř 70 milionů hodin, což je o tři miliony více než o rok dříve. „Do postele“ je nejčastěji dostanou infekce dýchacích cest, chřipka a nemoci páteře. A nejvíce kvůli nemoci nebo úrazu odchází na nemocenskou lidé pracující v těžebním průmyslu, pak lidé z kanceláří. Oproti době, kdy byly na nemocenské propláceny i první tři dny, se ale oficiálně marodí mnohem méně.
Za celý rok 2017 bylo zaznamenáno celkem 1,69 milionů ukončených pracovních neschopností, které trvaly dohromady 69,7 milionů dnů. Vyplývá to z čísel České správy sociálního zabezpečení.
Nejčastěji Čechy postihne některé z onemocnění dýchací soustavy, především pak její akutní infekcí nebo chřipkou. Následují nemoci kostí nebo svalů pohybové soustavy, především pak nemoci páteře. Třetím nejčastějším důvodem, proč musí lidé na nemocenskou, je pak nějaký úraz nebo otrava. Jde o přibližně 1 z 10 případů.
Horníci vs. ajťáci
Obecně nejvíce v Česku marodí pracovníci v hornictví (1 z 16 lidí), zpracovatelském průmyslu (1 z 18) a lidí v administrativě (1 z 19). Nejméně jsou naopak nemocní nebo zranění lidé v IT, a to „jen“ 1 z 56 lidí. Statisticky si pak nejčastěji berou neschopenku lidé ve Zlínském kraji, nejméně pak v Praze.
Letos zatím lidé marodí více než před rokem, neschopenek v prvních třech měsících roku bylo o 30 tisíc více než o rok dříve. Celkem bylo zaznamenáno 595 tisíc případů, lidé už tedy prostonali dohromady bezmála 20 milionů dnů.
Lidé se vymlouvají, že neslyší zvonek
Úředníci v roce 2017 „nachytali“ hned 3778 lidí, kteří v době nemoci nebo úrazu nebyli doma, o rok dříve to bylo 3650 lidí. Provedeno přitom bylo více než 146 tisíc kontrol. Nejčastěji lidé neznačí byt nebo zvonek na místě, kde se v době nemoci nebo úrazu zdržují. Kontrola přitom podle pravidel musí místo najít.
„Důvody pro krácení nemocenské jsou zejména nedodržení povinností, především pak zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti na adrese místa pobytu nahlášené ošetřujícímu lékaři nebo respektování doby a rozsahu stanovených vycházek,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová. Výjimkou podle ní nejsou ani různé výmluvy. „Nejčastěji to vysvětlovali tím, že neslyšeli zvonek,“ popsala.
Dříve se marodilo více
Za dřívějšího režimu před rokem 1989 se marodilo výrazně více než v současné době, často i vícekrát do roka. Například v roce 1970 bylo evidováno celkem 114 případů nemocenské na 100 pojištěnců, poté začala čísla mírně klesat. Až do 90. let se počet nemocenských držel na úrovni 80 případů ze 100 lidí (za rok), od roku 2004 pak čísla letěla dolů. Dnes je to zhruba o dvě třetiny méně.
Nejvíce počet nemocenských poklesl v letech 2008 a 2009, což bylo způsobeno tím, že od roku 2008 skončilo proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Při porovnání roků 2007 a 2009 šlo o pokles o více než 40 procent.
Včetně jedné mé klegyně, která zásadně marodila vždy před svátkama a přes letní prázdniny od 1.7. do 1.9. A nepárala se s tím, klidně řekla ať s tím šéf počítá, že ona má známého lékaře. Postupem času , jak šly léta..se pak tak nějak zjistolo, že v rodině byl evidovaný agent stb. Což šéf asi dobře věděl, takže držel pysk a ani necekl. U ostatních i když opravdu marodili, měl keců plný pytel. Čili ani za totáče nemohl kdykoliv kdokoliv marodit 
A není to třeba také tím, že když otrokář nemá práci pro své otroky, tak je pošle marodit, aby jim nemusel platit plnou mzdu za nicnedělání ? Takhle to totiž praktikují u SDP Logistic s. r. o.