Miliony zmeškaných dnů a „rizikové“ kanceláře. Češi marodí jako o závod

Autor: bud - 
11. 8. 2018
06:05

Češi loni promarodili téměř 70 milionů hodin, což je o tři miliony více než o rok dříve. „Do postele“ je nejčastěji dostanou infekce dýchacích cest, chřipka a nemoci páteře. A nejvíce kvůli nemoci nebo úrazu odchází na nemocenskou lidé pracující v těžebním průmyslu, pak lidé z kanceláří. Oproti době, kdy byly na nemocenské propláceny i první tři dny, se ale oficiálně marodí mnohem méně.

Za celý rok 2017 bylo zaznamenáno celkem 1,69 milionů ukončených pracovních neschopností, které trvaly dohromady 69,7 milionů dnů. Vyplývá to z čísel České správy sociálního zabezpečení.

Nejčastěji Čechy postihne některé z onemocnění dýchací soustavy, především pak její akutní infekcí nebo chřipkou. Následují nemoci kostí nebo svalů pohybové soustavy, především pak nemoci páteře. Třetím nejčastějším důvodem, proč musí lidé na nemocenskou, je pak nějaký úraz nebo otrava. Jde o přibližně 1 z 10 případů.

Horníci vs. ajťáci

Obecně nejvíce v Česku marodí pracovníci v hornictví (1 z 16 lidí), zpracovatelském průmyslu (1 z 18) a lidí v administrativě (1 z 19). Nejméně jsou naopak nemocní nebo zranění lidé v IT, a to „jen“ 1 z 56 lidí. Statisticky si pak nejčastěji berou neschopenku lidé ve Zlínském kraji, nejméně pak v Praze.

Letos zatím lidé marodí více než před rokem, neschopenek v prvních třech měsících roku bylo o 30 tisíc více než o rok dříve. Celkem bylo zaznamenáno 595 tisíc případů, lidé už tedy prostonali dohromady bezmála 20 milionů dnů.

Video „Zaměstnanec může marodit častěji, za podnikatele nikdo nezaskočí,“ říká kovář Zdeněk. - Blesk TV
720p 480p 360p 240p

Lidé se vymlouvají, že neslyší zvonek

Úředníci v roce 2017 „nachytali“ hned 3778 lidí, kteří v době nemoci nebo úrazu nebyli doma, o rok dříve to bylo 3650 lidí. Provedeno přitom bylo více než 146 tisíc kontrol. Nejčastěji lidé neznačí byt nebo zvonek na místě, kde se v době nemoci nebo úrazu zdržují. Kontrola přitom podle pravidel musí místo najít.

„Důvody pro krácení nemocenské jsou zejména nedodržení povinností, především pak zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti na adrese místa pobytu nahlášené ošetřujícímu lékaři nebo respektování doby a rozsahu stanovených vycházek,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová. Výjimkou podle ní nejsou ani různé výmluvy. „Nejčastěji to vysvětlovali tím, že neslyšeli zvonek,“ popsala.

Dříve se marodilo více

Za dřívějšího režimu před rokem 1989 se marodilo výrazně více než v současné době, často i vícekrát do roka. Například v roce 1970 bylo evidováno celkem 114 případů nemocenské na 100 pojištěnců, poté začala čísla mírně klesat. Až do 90. let se počet nemocenských držel na úrovni 80 případů ze 100 lidí (za rok), od roku 2004 pak čísla letěla dolů. Dnes je to zhruba o dvě třetiny méně.

Počty případů nemocenské dříve a dnesPočty případů nemocenské dříve a dnes | 

Nejvíce počet nemocenských poklesl v letech 2008 a 2009, což bylo způsobeno tím, že od roku 2008 skončilo proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Při porovnání roků 2007 a 2009 šlo o pokles o více než 40 procent.

Video Lékařka varuje Čechy: Očkujte se, jinak můžete přijít o práci - David Budai, Aleš Brunclík
1080p 720p 360p

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
agfor ( 11. srpna 2018 17:49 )

A není to třeba také tím, že když otrokář nemá práci pro své otroky, tak je pošle marodit, aby jim nemusel platit plnou mzdu za nicnedělání ? Takhle to totiž praktikují u SDP Logistic s. r. o.

sores ( 11. srpna 2018 16:10 )

Je to ukázka rádoby kapitalismu!! Lidi se bojí všeho a všude,žije se děsivě rychle tak se vše za ty roky nastřádá a pak se z marodění nevyleze.Já bych také jak se setmí na ulici nevylezla sama, a za komančů to bylo přitom běžné. Strašně stoupla kriminalita, vloupačky a podvody.

flora ( 11. srpna 2018 14:13 )

Včetně jedné mé klegyně, která zásadně marodila vždy před svátkama a přes letní prázdniny od 1.7. do 1.9. A nepárala se s tím, klidně řekla ať s tím šéf počítá, že ona má známého lékaře. Postupem času , jak šly léta..se pak tak nějak zjistolo, že v rodině byl evidovaný agent stb. Což šéf asi dobře věděl, takže držel pysk a ani necekl. U ostatních i když opravdu marodili, měl keců plný pytel. Čili ani za totáče nemohl kdykoliv kdokoliv marodit

flora ( 11. srpna 2018 14:05 )

Z poklesu nemocných o 40% bych se asi moc neradovala, jistěže jsou mezi nima započítání i simulanti, ale hodně lidí nemoci přechází z fin. důvodů. a to se jednou na nich projeví . A za nárůst nemocenské si připočítejte těhotenství. Dneska je 9 z 10 nastávajících maminek okamžitě na rizikáči, ačkoliv k tomu není důvod. Lékař, aby měl klid uzná každou. Těhotenství se stalo nemocí. Spočítejte si co ty zbytečné nemocenské dávky stojí. To dřív nebylo. Ženy byly evidentně zdravější, hákovaly do 8 měsíce.Nebo nebyly flákačky. Když už jí doktor uznal rizikáč, muselo to opravdu být podložené.

monokl ( 11. srpna 2018 12:19 )

Všechno je důsledek sociální politiky kterou zde uplatňují od 90 let, to se také odrazilo na zdravotním stavu naší populace. Kdy lidi díky "bohaté podpoře státu" lidé přecházeli nemoci nemohli si dovolit marodit všechno se nastřádá a vrátí především na zdraví lidí!!!

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa