Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

ČSSD chce proplácení prvních tří dnů nemoci. „Budeme za blázny,“ nesouhlasí část ANO

Autor: ČTK, Mii - 
20. června 2018
20:02

Kritice i od některých členů za hnutí ANO čelil ve středu ve sněmovním hospodářském výboru návrh ČSSD na obnovu proplácení prvních tří dnů nemoci. Výbor projednávání novely zákoníku práce přerušil, vrátí se k němu až začátkem září. Podle předlohy by se úprava měla týkat nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů.

Část poslanců hospodářského výboru za ANO se zrušení karenční doby otevřeně nelíbí, ač je i v návrhu programového prohlášení případné menšinové vlády ANO a ČSSD. Proplácení by mělo podle dokumentu začít od července příštího roku, nemocní by měli dostávat 60 procent platu. Vláda by také měla projednat možnosti kompenzací zaměstnavatelům.

„Pokud odsouhlasíme, jsme totální blázni a pracujeme proti České republice,“ prohlásil Pavel Juříček (ANO). Poukázal na to, že firmy jen těžko naplňují volná pracovní místa, nestíhají vyrábět. „A my si k hlavě dáme pistoli a rovnou se zastřelíme,“ řekl o obnově proplácení prvních dnů nemoci.

Juříčkův kolega z hnutí Jiří Bláha přímo avizoval, že zrušení karenční doby nepodpoří. Část zaměstnanců podle něho nemocenskou zneužívá, poctiví zaměstnanci jsou na ně naštvaní.

„Nám (podnikatelům) nejde o peníze za nemocenskou, ale o peníze, o něž přijdeme kvůli neodvedené práci,“ uvedl Bláha. Kriticky se k předloze postavil z poslanců ANO také Martin Kolovratník, který vyzdvihoval benefit zdravotního volna, které některé firmy zaměstnancům poskytují.

Zničující nesmysl?

Zpravodaj Jan Bauer (ODS) označil návrh ČSSD za zničující pro český průmysl a Petr Pávek (STAN) za nesmysl.

Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

marais ( 22. června 2018 11:06 )

Část ANO proplácet první 3 dny nemoci nechce, ale nejsou vám za blázny ti nemocní lidé, kteří si platí zdravotní pojištění a pak nedostanou první 3 dny nic? Hanba Ano.

hejhej ( 21. června 2018 07:55 )

Poslanci stále dokazují,jak "hájí" zájmy lidi. Hlavně, že oni mají nemocenskou plně nemocenskou při svých nehorázně vysokých platech a náhradách.

Taurus70 ( 20. června 2018 22:32 )

 Pokud jsem uznan nemocnym a jsem uznan prace neschopnym mel bych pobirat plat v plne vysi stejne jako poslanci👿

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa