ČSSD chce proplácení prvních tří dnů nemoci. „Budeme za blázny,“ nesouhlasí část ANO
Kritice i od některých členů za hnutí ANO čelil ve středu ve sněmovním hospodářském výboru návrh ČSSD na obnovu proplácení prvních tří dnů nemoci. Výbor projednávání novely zákoníku práce přerušil, vrátí se k němu až začátkem září. Podle předlohy by se úprava měla týkat nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů.
Část poslanců hospodářského výboru za ANO se zrušení karenční doby otevřeně nelíbí, ač je i v návrhu programového prohlášení případné menšinové vlády ANO a ČSSD. Proplácení by mělo podle dokumentu začít od července příštího roku, nemocní by měli dostávat 60 procent platu. Vláda by také měla projednat možnosti kompenzací zaměstnavatelům.
„Pokud odsouhlasíme, jsme totální blázni a pracujeme proti České republice,“ prohlásil Pavel Juříček (ANO). Poukázal na to, že firmy jen těžko naplňují volná pracovní místa, nestíhají vyrábět. „A my si k hlavě dáme pistoli a rovnou se zastřelíme,“ řekl o obnově proplácení prvních dnů nemoci.
Juříčkův kolega z hnutí Jiří Bláha přímo avizoval, že zrušení karenční doby nepodpoří. Část zaměstnanců podle něho nemocenskou zneužívá, poctiví zaměstnanci jsou na ně naštvaní.
„Nám (podnikatelům) nejde o peníze za nemocenskou, ale o peníze, o něž přijdeme kvůli neodvedené práci,“ uvedl Bláha. Kriticky se k předloze postavil z poslanců ANO také Martin Kolovratník, který vyzdvihoval benefit zdravotního volna, které některé firmy zaměstnancům poskytují.
Zničující nesmysl?
Zpravodaj Jan Bauer (ODS) označil návrh ČSSD za zničující pro český průmysl a Petr Pávek (STAN) za nesmysl.
Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
Část ANO proplácet první 3 dny nemoci nechce, ale nejsou vám za blázny ti nemocní lidé, kteří si platí zdravotní pojištění a pak nedostanou první 3 dny nic? Hanba Ano.