Simulantům nepomůže, hájí ČSSD proplácení prvních dnů nemoci. Piráti chtějí sick days

„Víte, že to byla nepřekročitelná podmínka pro jednání s ANO. Vláda tomu dala pozitivní stanovisko a já doufám, že ANO bude držet tuto podporu tomuto návrhu,“ uvedla na tiskovce před jednáním Sněmovny Alena Gajdůšková. Návrh spočívá v tom, že každý, kdo onemocní, nebo bude mít úraz, tak bude mít placenou nemocenskou od prvního dne nemoci.

Karenční lhůta byla přijata za Topolánkovy vlády. „Doufáme, že se nám podaří tuto věc napravit a netrestat člověka za to, že je nemocný, což je pro každého člověka nepříjemná situace sama o sobě,“ podotýká Gajdůšková.

Peníze na nemocenské budou už od prvního dne, kývla Babišova vláda ČSSD

„Tento návrh pomůže nejenom nízkopříjmovým, ale i středněpříjmovým skupinám,“ hájí návrh Gajdůšková, která je ve Sněmovně místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku.

Pomůže sestřičkám, začínajícím učitelům s příjmem kolem 20 tisíc korun, kteří dostanou navíc 2610 korun oproti současnému stavu, říká Gajdůšková, u nejnižších příjmových skupin to bude 317 korun za den. „To je samozřejmě významné zvláště u těch skupin, které žijí od výplaty k výplatě,“ podotýká.

Předloha ČSSD počítá s tím, že zaměstnanci by měli dostávat již v prvních třech dnech 60 procent platu. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vede Jaroslava Němcová (za ANO), navrhovalo jiné varianty (mj. 30 procent), ale ANO nakonec sociálním demokratům ustoupilo.

Zaměstnavatelé varují: Zvýší se doba pracovní neschopnosti

Kvůli zachování karenční doby psali přitom v březnu zaměstnavatelé otevřený dopis premiérovi v demisi Andreji Babišovi – varovali před nárůstem doby pracovní neschopnosti zaměstnanců. „Požadujeme, aby karenční doba zůstala nadále zachována a k jejímu zrušení se přistoupilo až poté, co budou zavedeny mechanismy, které by předcházely jejímu zneužívání (e-neschopenka),“ uvedli mimo jiné.

Riziko nárůstu doby pracovní neschopnosti zaměstnanců označili zaměstnavatelé za „zásadní nežádoucí důsledek této změny, který by vyvolal zvýšení nároků na ostatní zaměstnance a vyšší finanční náklady pro zaměstnavatele z důvodu nárůstu a proplácení přesčasové práce“.

Chat s odborníky z ČSSZ: Téma: Jak platí stát marodům na nemocenské?

K dopisu připojil své podpisy rezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazu Jan Wiesner a prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Nováková.

Pomoc pro „simulanty“? Gajdůšková to odmítá

Ve vztahu ke zrušení karenční doby se tak objevují i hlasy, že stát nedokáže účinně kontrolovat „simulanty“ a lidé budou marodit déle a více. Zaměstnavatel však má právo si zkontrolovat nemocného, zda dodržuje léčebný režim, nebo nikoli, podotýká Gajdůšková.

„Je to nesmyslný a nepravdivý argument. V této chvíli i s tím zavedením toho, že prvních 14 dní platí zaměstnavatel, tak je tam také ustanovení, že si toto zaměstnavatel může zkontrolovat a je tam i lékař, který je zodpovědný za to, jestli člověka nechá na nemocenské nebo ne. Česká správa sociálního zabezpečení má právo kontrolovat... Je to skutečně nesmyslný argument,“ řekla Blesk Zprávám Gajdůšková.

Zrušení karenční doby jako velkou překážku do budoucna pro zaměstnavatele a soukromé podnikatele nechápe. „Jaká překážka? Když se zavádělo to, že budou platit zaměstnavatelé prvních 14 dní, tak se tam snížily odvody na nemocenské pojištění a zaměstnavatelům zůstal o 20 miliard jen v důsledku tohoto ustanovení. Tři dny placení nemocenské navíc jsou vyvážené tím, že se opět sníží odvody 0,2 procenta, takže by zaměstnavatelům mělo zůstat zase nějakých 2,8 miliardy. Zaměstnavatelé to budou mít vykompenzováno,“ odvrací kritiku návrhu Gajdůšková.

Piráti podporují sick days hrazené státem

Zrušení karenční doby přitom podporují i Piráti. „Jde o něco, co pocítí na svých peněženkách téměř každý, kdo je zaměstnanec a je nemocný,“ podotkla ve Sněmovně poslankyně Olga Richterová. Dnešní systém je dle ní nespravedlivý a je třeba o něm dále diskutovat. „Považujeme za naprosto klíčové, aby diskuse o karenční době byla spojena s diskusí o e-neschopence,“ upozorňuje Richterová.

Podle ní je e-neschopenka zásadní v momentě, kdy je třeba, aby lidé, kteří mají např. rýmu a potřebují se vyležet, nemuseli chodit k lékaři nutně pro neschopenku. Piráti podporují zavedení sick days hrazených státem, kterých by byl omezený počet na rok.

„Tím, že u nás dnes karenční dobu a tři neplacené první dny nemocenské máme, tak je to samozřejmě i zátěž pro ostatní zdravé zaměstnance. Člověk se snaží často nemoc přechodit a v té práci nakazí ostatní,“ varovala Richterová.

ODS je proti, podporuje naopak firemní benefity

Proti zrušení karenční doby se naopak postavila ODS. „My jsme proti, stojíme na straně zaměstnavatelů. Ten problém by vznikl zejména u malých a drobných podnikatelů,“ uvedl na dotaz Blesk Zpráv předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

Správné řešení pomoci zaměstnancům vidí jinde. „Solidní firmy tento problém řeší různými zaměstnaneckými benefity,“ podotkl s tím, že to je dle něj dobré řešení. „Firma, která chce a ví, komu sick days poskytne, existuje tam důvěra mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, to je správná cesta,“ podotkl.

Stanjura také upozornil na změnu názorů u hnutí ANO, které v minulém volebním období zastávalo podobné pozice jako ODS. „Zřejmě v rámci politických obchodů jsou tento názor schopni pružně změnit, není to poprvé,“ rýpl si Stanjura.