Příběhy bezpráví: Svěrák a Třeštíková připomínají odpůrce komunismu

Projekt Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách seznamuje žáky a studenty s moderními československými dějinami. Na téměř čtyřech stovkách českých základních a středních škol se tak budou v listopadu již potřinácté konat filmové projekce a besedy s pamětníky, historiky i filmaři. Žáci a studenti dostanou tentokrát příležitost seznámit se s příběhy lidí, kteří se při vědomí značného osobního rizika rozhodli, že nebudou nečinně přihlížet, ale začnou konat.

„V letošním ročníku chceme žákům a studentům připomenout, že v moderní československé historii existuje nejen útlak, ale i nepřerušená tradice vzdoru. Jistě, statečných a odhodlaných lidí nebylo moc – jenže to je jen další důvod, abychom jim věnovali pozornost a projevili úctu. I díky nim žijeme v demokratické zemi,“ říká Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách ze společnosti Člověk v tísni, který projekt pořádá.

Studenti se díky filmům dozvědí něco o komunismu. | Jeden svět na školách

Školy, které se k projektu připojí, získají DVD s filmy popisující osudy aktivních odpůrců komunismu, které dokazují, že člověk není nikdy zbaven osobní odpovědnosti, nutnosti rozhodovat se sám za sebe, volit a zaujímat postoje.

Letos tak žáci základních a středních škol dostanou možnost seznámit se například s příběhem Františka Wiendla, který po komunistickém převratu převáděl lidi přes hranice (Neznámí hrdinové: Šel bych do toho znovu), Jana Sedláčka, který dlouho odolával vstupu do JZD a pomáhal s šířením Charty 77 (Meze), aktivní disidentky Ziny Freundové, která byla tajnou policií napadena ve vlastním bytě (Ženy Charty 77: Zina Freundová) a mnoha dalších statečných lidí. Ve výběru je letos vedle dokumentů i hraný film režiséra Jiřího Stracha Osmy s hvězdným obsazením v čele s Ivanem Trojanem, který vykresluje tragikomický obrázek socialistického Československa prošpikovaného prospěchářskými vztahy a klientelismem.

Vzpomínáte? Takto vypadaly potraviny za komunistů. Některé milujeme dodnes

Každá zapojená škola také dostane výstavu Z místa, kde žijeme. „Každoročně vyzýváme studenty, aby ve svém okolí hledali pamětníky, jejichž život poznamenalo komunistické bezpráví, a zaznamenali jejich příběhy. Mladí lidé, kteří se již narodili do svobody a demokracie, se tak osobně setkávají s těmi, kteří většinu života prožili v totalitě,“ říká koordinátorka Příběhů bezpráví Terezie Koláčková. Na základě práce studentských týmů vytvořila grafička Nikola Klímová a ilustrátor Jindřich Janíček z nakladatelství Taketaketake kreslené portréty pamětníků, které studenti vyhledali a kteří aktivně vzdorovali komunistickému bezpráví. Výstava Z místa, kde žijeme, je od 1. do 30. listopadu 2017 pro veřejnost k vidění v Langhansu – Centru Člověka v tísni.

Cena Příběhů bezpráví je výjimečná tím, že osobnosti nominují mladí lidé do 30 let. Laureáty pak vybírá studentská porota. Součástí večera bude také vystoupení violoncellistky Terezie Kovalové. Laureáty 9. ročníku jsou:

Jan Lukáš (*1923)

se zapojil do odboje už za druhé světové války, působil jako spojka mezi partyzány. Po únoru 1948 s přáteli tiskli letáky a prováděli sabotáže na železničních tratích. Začátkem roku 1952 byli pozatýkáni a po téměř ročním vyslýchání za použití fyzického i psychického týrání odsouzeni k trestu smrti. Dva jeho přátelé byli popraveni na Pankráci, Janův trest byl díky opakovaným intervencím rodiny změněn na doživotí. S těžce podlomeným zdravím byl Jan Lukáš v roce 1964 propuštěn po dvanácti letech věznění.

Hana Jüptnerová (*1952)

celý svůj život zasvětila učitelské profesi. Když v roce 1979 podepsala Chartu 77, byla samoživitelkou na mateřské dovolené se dvěma malými dětmi. Svým podpisem chtěla vyjádřit zejména solidaritu s pronásledovanými disidenty a rodinami politických vězňů. Do opozičních aktivit se více zapojila po uvěznění disidenta Pavla Wonky. Nejdříve kvůli němu zorganizovala protestní hladovku, později, když v dubnu 1988 zemřel ve vězení, promluvila na jeho pohřbu.

Pavel Horák (*1954)

od mládí tíhl k hudbě a umění. Když v lednu 1986 zemřel básník a signatář Charty 77 Jaroslav Seifert, vyrobil letáky, které o rozloučení s básníkem informovaly, a sám je rozvážel po Teplicích. Po pachateli „letákového případu“ pátrali dva týdny příslušníci StB, až se díky udání dostali k Pavlu Horákovi. Za pobuřování byl odsouzen nejprve na 14 měsíců, po odvolání prokurátora mu byl trest zvýšen na rok a půl odnětí svobody nepodmíněně.

Kampaň #komunismunavzdory

Novinkou letošního ročníku je selfie kampaň, v rámci níž se budou mladí lidé fotit s pamětníky a společné snímky sdílet na Instagramu nebo Facebooku pod hashtagem #komunismunavzdory a s heslem „Tenhle příběh sdílím“. „Rádi bychom žáky a studenty motivovali k vzájemnému sdílení fotek s pamětníky, které znají ze svého okolí anebo s jejichž silnými příběhy se seznámí během listopadových besed v rámci Měsíce filmu na školách. O jejich osudech se totiž většinou vůbec neví. Proto bychom chtěli s využitím sociálních sítí seznámit další mladé lidi s hrdiny, kteří se snažili žít svobodně komunismu navzdory,“ přibližuje letošní novinku Terezie Koláčková.

Podrobné informace o projektu Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách naleznete na www.pribehybezpravi.cz. ZDE najdete mapu zapojených škol.