14°C
Tisíce pozemků a budov v Česku jsou bez majitele, kvůli nepořádku v katastru
Zní to neuvěřitelně, ale i 27 let od sametové revoluce objevují čeští úředníci tisíce pozemků a budov, které nikdo nevlastní. Kvůli nepořádku v katastru i zániku spousty státních podniků se nemovitosti poztrácely a dnes komplikují například rozvoj obcí. Při plánování vodovodů nebo třeba nových domů totiž není s kým jednat. Stát se to teď snaží napravit.
Gramofonové závody, Lustrové sklo, Mlýny Plzeň, Výzkumný ústav lýkových vláken, Ministerstvo pracovních sil, Československá státní automobilová doprava nebo Pivovary Vratislavice nad Nisou. To jsou názvy jen zlomku z desítek již neexistujících státních podniků nebo institucí, které v Česku fungovaly především za minulého režimu. V průběhu let byly zrušeny nebo privatizovány, ale zůstaly po nich tisíce nemovitostí. A ty jsou momentálně úplně bez majitele.
„Nemovitosti byly zapsány na 1906 státních subjektů, z toho však 1380 byly instituce neexistující, nedohledané nebo v likvidaci. Na tyto subjekty bylo v katastru zapsáno celkem 25 557 nemovitostí,“ řekl Blesk.cz Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Vodní nádrž i les
Za poslední rok se úřadu podařilo přes 4500 těchto nemovitostí identifikovat a zapsat na správného vlastníka, nejčastěji na stát. Mezi takové patří například vodní nádrž v Aši, les v obci Přehýšov nebo třeba vodní jez na řece Bytřici. Nejčastěji jde o pozemky, méně pak o různé budovy, kterých jsou stovky.
Kuriozitou je například pozemek, pod kterým se nachází část podzemního krytu pro zaměstnance již zaniklého podniku TEPNA Náchod. „Jde o největší očistu katastru nemovitostí od bezprizorního majetku za posledních mnoho let,“ hodnotí situaci ÚZSVM.
Stále však zůstává bezmála 21 tisíc pozemků a budov, ke kterým se nikdo nehlásí. A ani nemůže – často jde o již neexistující podniky, národní výbory nebo bývalé státní instituce. Nemovitosti jsou rozesety po celé republice, nejvíce jich je v Litoměřicích (719), následuje Praha (441), Hradec Králové (390) nebo Hodonín (366). Více než 5800 případů je nejzávažnějších, protože podniky či instituce už dávno neexistují. U stovek dalších jsou vlastníky subjekty, které jsou buď v likvidaci, nebo naprosto nedohledatelné – třeba dědicové, kteří ani netuší, že jejich rodiny měly na objekt nárok.
Komplikace pro obce
Neexistence vlastníka přitom může způsobovat vážné problémy. „Situace brání rozvoji obcí, například při stavbě vodovodu, čističky nebo nových domů. Pokud není jasný vlastník, není s kým jednat,“ vysvětluje Ležatka. Stát zároveň přichází o peníze z případného pronájmu nemovitostí, přestože výše ztráty nelze odhadnout. Řada těchto nemovitostí ale patří spíše mezi ty méně lukrativní.
Jak vůbec mohl takový nepořádek v nemovitostech vzniknout? Na vině je především dřívější režim, který katastr nemovitostí prakticky ignoroval. „Katastr byl velmi přesný do roku 1938. Později již nebyla jeho údržba dostatečná, po roce 1945 se začal hrubě rozcházet se skutečností a po roce 1956 se katastr přestal udržovat vůbec,“ popisuje Ležatka. Svou roli hraje také rychlá a mnohdy nedůsledná privatizace podniků, při které se na některé pozemky úplně zapomnělo.
V současné době je na stát napsáno celkem asi 1,6 milionu nemovitostí. Jen pozemky mají rozlohu 1 922 601 hektarů, což představuje více než 24 procent rozlohy celé České republiky.
Témata:
Související
to hysterické navrácení majetku dědicům začátkem devadesátých let bylo opravdu neorganizované a špatné. Víte proč? Protože to prakticky znamenalo, že se v ČR přestaly točit peníze. Většina lidí, která dostala budovy, podniky a stroje a pozemky zpátky, už k tomu neměla vztah, aby si to sama obhospodařovala. A tak co udělala? Rozprodala to. Kam? Výhodně do zahraničí - nejlépe Němcům. Jak to dopadlo? Ano přesně tak. Pár lidí má do konce života vystaráno za peníze z prodeje podniků, ale všechno to teď drží lidé ze zahraničí a v česká ekonomika je na tom i díky tomu hůře. Němci si s námi můžou zase dělat co chtějí. A taky dělají. Hitler by měl radost. z montoven, kde montují otroci pro Germánské pány za pakatel a ještě si neodváží vyskakovat, protože mají pořád více, než by měli v české firmě. je to zlý. a bude to horší, až nějakýmu skopčákovi prdne v bedně a rozhodne se, že když jsou na Němcích Češi tak závislí, tak ty Čecháčky ještě víc skřípne.