Miliardy necháváme ladem. Proč je Česko „lajdák“ v čerpání dotací z Bruselu?

V uplynulém období, které trvalo do roku 2013, mělo Česko od Evropské unie připraveno až 700 miliard korun, nakonec se nepodařilo vyčerpat přibližně 5 procent, tedy asi 35 miliard korun. Za loňský rok zůstalo v Bruselu asi 7 miliard.

Ztráty přitom mohly být mnohem dramatičtější, hrozilo totiž, že Česko přijde o více než 10 miliard korun. Podle údajů Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) dokonce patříme k zemím, které dotace EU čerpají nejpomaleji, rok 2013 byl dokonce tak tragický, že jsme byli úplně poslední. Proč se to děje a nejsme schopni si vzít peníze, které nám Brusel nabízí?

VŠECHNY DÍLY SERIÁLU EU 100x JINAK NAJDETE ZDE

Důvodů je hned několik. Analýza NKÚ například říká, že máme zbytečně zdlouhavé schvalovací procedury a roztříštěnost pravidel. „Příčinou tohoto stavu byl zejména velký počet programů a rovněž složitost jejich implementační struktury,“ uvedl úřad.

EU posílá Česku miliardy eur. Jen je musíme umět užitečně použít. | Profimedia

Jinými slovy: sami si to děláme příliš složité a neefektivní. I podle úředníků pracujících v Evropské komisi byly v předchozích letech problémem i velmi přísné podmínky při podávání žádostí o dotace, především z hlediska složité administrativy. Některé smysluplné projekty byly třeba zamítnuty pouze kvůli formálním nedostatkům.

Příliš mnoho složitých programů

Problémy potvrzuje i Jan Michal, který donedávna šéfoval zastoupení Evropské komise v Česku. Podle něj si někdy zbytečně situaci sami komplikujeme. „V předchozím období jsme měli více než 20 operačních programů, což je hodně. Je to mnohem náročnější na koordinaci mezi řídícími orgány i z hlediska dohledu,“ řekl Blesk.cz.

Pravidla si často zbytečně nastavujeme příliš složitá, což vede k tomu, že při schvalování dotací vznikají zbytečné chyby. „Když dochází k chybovosti, nemůže EU část těch peněz proplatit. A ty výdaje jdou potom k tíži českého rozpočtu,“ vysvětluje Michal.

Vyhlídka v údolí, hambinec za peníze z EU: Jak se rozdělují dotace z Bruselu?

FAKTA: Dnes je programů polovina, což čerpání zefektivňuje. Prostřednictvím operačních programů, které si řídí Česko, tečou peníze příjemcům dotací. Jde například o podporu podnikání, dopravy, zaměstnanosti, životního prostředí nebo vědy a vzdělávání.

Pomalý start a zpozdění

Zvláště v začátcích byla celá řada věcí problematická. „Měli jsme pomalejší start čerpání, který byl způsoben nedostatečnou připraveností projektů a nepřipraveností na úrovní institucí z hlediska personálního. Často tam docházelo k personálním odměnám a nebyla kontinuita čerpání,“ uvedl Michal.

Zamítnuté peníze sice nezmizí a je možné je použít na jiné projekty. Problémem je ovšem vzniklé zpoždění a následný tlak na to, aby se vyčerpaly. V praxi pak dochází i k čerpání na poslední chvíli a sítem tak mohou „projít“ i méně smysluplné projekty. „Je otázka, jestli všechno, kam peníze směřují, je zapotřebí,“ uvedl Jan Michal.

Česko bruselštější než Brusel. Klacky pod nohy si hodilo s památkami i odpadem

Češi už se poučili. Budou čerpat lépe?

Po roce 2012 se situace výrazně zlepšila. „Už jsme se to naučili, máme dobře nastavenou institucionální strukturu i procedury. A dneska je to čerpání velmi dobře organizačně zajištěno, a to i z hlediska kontroly,“ dodává s tím, že dnes je problémem hlavně nedostatečná připravenost projektů, které žádají o peníze.

V aktuálně probíhajícím programovém období (2014 až 2020) můžeme z EU dostat až 24 miliard euro (648 miliard korun). Zatím přitom byly podle ministerstva pro místní rozvoj schváleny projekty v hodnotě 51 miliard korun. V současné době je už vyhlášeno 313 výzev v rámci operačních programů, do kterých se mohou zájemci přihlásit se svými projekty.

Jak zastavit „šílené“ směrnice z EU? Česko má hned několik možností