Místo zeleně „barák na baráku“? Experti: Zákon jde na ruku developerům

Původní návrh počítal s rozšířením okruhu subjektů, které by nemusely za zábor půdy platit. Zároveň snižoval výši odvodů pro rodinné domy včetně souvisejících staveb. S tím nemá ministerstvo životního prostředí (MŽP) problém.

„Návrh, který odešel ze Sněmovny, je pro MŽP přijatelný. Odstraňuje extrémní případy statisícových poplatků za odnětí půdy ze ZPF pro občany a zároveň zachovává motivační výši odvodu, aby se nebetonovalo tam, kde to není nutné. Z našeho pohledu navržené změny ještě zachovávají dostatečnou míru ochrany zemědělské půdy, ostatně je to i návrh podpořený ministerstvem zemědělství,“ uvedl pro Blesk.cz šéf resortu Richard Brabec (ANO). 

Podle něj překročily mez následné dodatky – senátní pozměňovací návrhy. „Připojené senátní pozměňovací návrhy zemědělský půdní fond ohrožují a já doufám, že poslanci pro tyto zmiňované návrhy ze Senátu nebudou hlasovat, neboť by tak výrazně oslabili ochranu zemědělského půdního fondu v České republice,“ dodal.

Mrazy útočí na ovocné stromy. Příroda má trik, úroda nemusí být ztracena

Senátorské návrhy totiž úplně ruší odvody za bytovou výstavbu a zároveň ruší i případné posouzení stavby orgánem ochrany ZPF. „To všechno v situaci, kdy je v ČR zabíráno nejvíce zemědělské půdy právě pro bytovou výstavbu. Pokud nepočítáme těžbu, po níž se ale povinně rekultivuje půda, a tudíž zábor půdy není nutně nezvratný,“ popsala pro Blesk.cz podrobněji mluvčí MŽP Petra Roubíčková. 

Návrh horní komory rovněž snižuje odvody v případě výstavby všech veřejně prospěšných staveb v zastavitelných plochách. Snižuje tak motivaci obcí stavět veřejně prospěšné stavby uvnitř obcí, kde se odvod neplatí. „Problematická je také definice veřejně prospěšných staveb. Může to být škola, ale zároveň může někdo za veřejně prospěšnou stavbu považovat masivní komerční centrum za městem. Takové rozvolnění zákonných definic dává prostor pro korupci. Zákon by se stal netransparentním a nedával by státu záruky na ochranu ZPF,“ dodala zástupkyně ministerstva.

Ekolog: Kritici Bruselu by měli zpozornět

S kritikou souhlasí i ochránci přírody, podle kterých jde návrh na ruku nejrůznějším investorům. „Že pro stavbu rodinných domů nebude třeba v zastaveném území souhlas, vypadá jako zdánlivě logický krok, když jde o zastavěné území. Ale je nutné si uvědomit, že zejména v horských a podhorských oblastech s rozptýlenou zástavbou je jako zastavěné území definována velká část krajiny,“ okomentoval pro Blesk.cz Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody. 

Recenze: Pokud se nepřestaneme množit, příroda nám rozdá hromadnou výpověď

Ten se ovšem opřel i do původní verze, kterou ministerstvo odsouhlasilo. Vadí mu rozšíření okruhu případů, které jsou osvobozeny od odvodů. Mezi ty by nově spadaly veškeré komunikace, tedy i takové, které jsou součástí nějakého developerského projektu. Za sporné považuje též rozšíření na rybníky. Negativně se staví i ke snížení odvodů u rodinných domů a souvisejících staveb.   

„Záležitost má i psychologickou rovinu – minimální či nulové poplatky v naší době, která vše přepočítává na peníze, vysílají signál, že půda je něco, co pro nás nemá žádnou cenu, čeho si nemusíme vážit,“ popsal Stýblo. 

Což je podle něj nesmysl. Zemědělská půda (do které spadají i louky, pastviny, staré sady) je významná hned z několika důvodů, proto má smysl také její ochrana. V první řadě hraje klíčovou roli v produkci potravin, díky tomu je jednou z nejstrategičtějších komodit. „Je s podivem, že všichni ti, kdo neustále šermují údajným ohrožením národní suverenity směrem k Bruselu či čert ví komu, si neuvědomují, že jestli něco skutečně ohrožuje naši národní suverenitu, pak je to právě potravinová nesoběstačnost,“ uvedl ekolog.  

Zemědělská půda zároveň tvoří více něž polovinu území republiky, je tedy pro ochranu volné krajiny klíčová. „Zde nejde zdaleka jen o estetiku, ale také o vodní režim (vsakování vody kontra její odtok po povrchu), průchodnost (obyvatelnost) krajiny pro řadu druhů živočichů a podobně,“ nastínil odborník.  

U Černobylu vznikne velká rezervace. Lidé si připomněli 30 let od katastrofy

Například ministerstvo zemědělství ale na snižování odvodů za zábor nic špatného nevidí. „Považujeme návrh ve znění schváleném velkou většinou Poslanecké sněmovny za nejlepší variantu řešení, která směřovala také k rychlé podpoře stavebníků jednotlivců, kteří si na zemědělské půdě chtějí postavit dům pro svou bytovou potřebu, a to tím, že zaplatí pouze základní sazbu odvodů bez připočtení ekologické váhy vlivu,“ popsal pro Blesk.cz resort.   

Jak se počítají odvody za zábor půdy?

Jak se vlastně ony zmiňované odvody za zábor půdy počítají? Ministerstvo životního prostředí vysvětluje postup: 

Zemědělská půda v ČR je oceněna dle takzvané oceňovací vyhlášky ministerstva financí na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek, tzv. BPEJ. Základní cena zemědělské půdy odvozená od jednotlivých BPEJ se pohybuje v rozmezí cca 1,50 až 20 Kč za metr čtvereční. BPEJ kódy naleznete na listu vlastnictví k danému pozemku. 

Pro výpočet základního odvodu ze ZPF se vezme základní cena z BPEJ a vynásobí se tzv. ekologickou váhou vlivu faktoru životního prostředí, pokud to situace vzhledem k umístění půdy vyžaduje. Výše ekologické váhy vlivu je odstupňovaná podle území s vymezenými chráněnými zájmy v řešeném území (viz. tabulka). Ne vždy se tedy uplatňuje. Ekologická váha vlivu se uplatňuje přibližně na 1/3 území ČR.

Vzniká tedy základní odvod pro vynětí ze ZPF. Ten se následně násobí koeficientem třídy ochrany zemědělské půdy, který vyjadřuje význam pro zemědělské účely. Koeficienty třídy ochrany najdete v tabulce níže. U nejkvalitnějších zemědělských půd (např. černozemě) je koeficient nejvyšší, nejnižší koeficient je pak pro půdy s nejnižší produkční schopností. V zákoně existují výjimky, kdy se za vyjmutí ZPF neplatí.