7°C
Zubři a koně začnou spásat 150 míst v Česku. Mají ušetřit miliony
Desítky milionů korun by mohli státu ušetřit velcí kopytníci, jako je zubr, divoký kůň nebo zpětně vyšlechtěný pratur. Budou se pást na zhruba 150 místech v Česku, kde tak vymizí náklady na mechanickou údržbu. Zvířata budou navíc kultivovat krajinu. Už teď se nachází stádo v bývalém vojenském areálu v Milovicích, kam přibudou další kusy. Poputují také do národních parků nebo chráněných oblastí. Bude potřeba stovky zvířat i ze zahraničí. Do budoucna by měli krajině navrátit její přírodní charakter.
„Velké stádo dokáže půdu kopyty narušit, vytvoří holý povrch, do kterého zapadají semena květin, kromě toho si vytváří prachové koupele, místa kde se válí a ošetřují srst. Vytváří se tím otevřené části půdy, podobně jako je vytvářela těžká vojenská technika, výbuchy a střelba. Předtím se v minulosti krajiny tímto způsobem „ošetřovaly“ zemědělci orbou,“ řekl pro Blesk.cz ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která vytvořila pro ministerstvo životního prostředí metodiku Alternativní management ekosystémů.
„Na rozdíl od ovcí a koz, které u nás divoce nikdy nežily, se zubry, pratury či divokými koňmi, respektive jejich blízkými příbuznými, naše evropská příroda prodělala posledních dva a půl milionu let vývoje. Díky tomu jsou schopni efektivně a šetrně udržovat krajinu,“ potvrdil z biologického centra Akademie věd Miloslav Jirků pro Blesk.cz.
Podle Jirků návratu velkých kopytníků předcházelo asi osm let pečlivých příprav. „Dále se ověřovaly různé způsoby managementu polodivokých a divokých stád, technického řešení ohradníků a jiné infrastruktury, identifikace potenciálních pastevních lokalit a vůbec příprava celé metodiky,“ uvedl.
Zvířata se objeví i v národních parcích
Lidé vyhubili jak divoké koně, tak pratura. Toho teď musí šlechtit zpětně a koně nahradili jeho blízkým příbuzným. Za několik let ze šlechtěného pratura vznikne plemeno věrně odpovídající jeho historickému předkovi. Zvířata stát „dosadí“ do řady vojenských areálů podobně, jako fungují v Milovicích. Dále jsou to chráněné oblasti, národní parky nebo místa po důlní činnosti jako například severočeské Ralsko. O přesných místech se zatím vyjednává.
„Málo se to ví, obecná představa je, že tu v pravěku byl všude prostupný, ale díky tomu, že tu byla divoká zvířata, tak udržela v řadě lokalit otevřenou, parkovitou, stepní oblast, což je prostranství se skupinami stromů nebo křovin s travními porosty. To se zachovalo díky působení armády,“ upřesnil Dostál.
Podle Dostála je vyzkoušeno, že pastva velkých kopytníků, kteří tu byli tisíce let, má na přírodu výrazně lepší dopad než technické nebo zastaralé hospodářské postupy. Na 20 hektarů půdy bude potřeba šest až deset zvířat. „Budeme začínat na těch větších pozemcích, čím je lokalita větší, tím je péče o krajinu jednoduší, a tím lépe se dají napodobovat přírodní procesy,“ vysvětlil dál Dostál.
Lokality jsou rozjednané, na první místa se zvířata budou přesouvat už v září, pak postupně další. Když se podaří více lokalit, budeme muset hovořit o stovkách zvířat, která budou potřeba.
S bezpečnostními prvky se čeští odborníci inspirovali v zahraničí, v Británii i Holandsku funguje systém podobně. Velká zvířata respektují běžné ohrádky z pastvy hospodářských zvířat. Z preventivních důvodů se v menších oblastech volí robustnější ohrady, než mají například v Holandsku. Hlavně jde o lokality, které jsou blízko silničních tahů.
V Milovicích jsou ve vojenském prostoru zubři nedaleko Benátek nad Jizerou. Je tam dálnice na Mladou Boleslav, tam je potřeba mnohem vyšší ohradník, aby byla zachována co největší opatrnost.
Témata:
Související
