Češi marodí s páteří i pohlavními chorobami. S čím byli na neschopence nejvíc?

Stejně jako loni lidé nejčastěji stonali s nemocemi dýchacích cest. Těch oproti loňsku ale také nejvíce ubylo, celkem o více než 76 tisíc. Tím vůbec nejčastějším důvodem pak zůstává akutní infekce dýchacích cest, tou trpěl každý třetí člověk na neschopence. Průměrná doba strávená doma se pohybovala kolem 14 dnů. Naopak nejméně častým důvodem byla tuberkulóza, tou za leden až březen onemocnělo 27 osob (z toho 23 mužů).

Nejvyšší zvýšení zaznamenala Česká správa sociálního zabezpečení v rámci nemocí oběhové soustavy. Celkem bylo evidováno o 12 266 lidí více, kteří byli v pracovní neschopnosti kvůli hypertenzi, ischemické srdeční chorobě, cévní nemoci mozku nebo jiným nemocem spojeným právě s oběhovou soustavou.

Dostanete znovu peníze za první tři dny nemoci? Sobotkova vláda lavíruje

Druhé nejvyšší zvýšení nemocí a také druhý nejčastější důvod pracovní neschopnosti pak představují nemoci pohybové soustavy, a to především nemoci páteře. Celkem bylo v dočasné pracovní neschopnosti právě kvůli pohybovému ústrojí o 9182 více lidí než loni za stejné období. Průměrná doba strávená doma kvůli těmto důvodům pak byla 68 dnů. Zvýšil se také počet osob s pohlavními nemocemi, duševními nemocemi nebo třeba počet úrazů a otrav.

K nemocem s časově nejnáročnější léčbou stále patří onkologická onemocnění (zhruba 184 dnů), tuberkulóza (kolem 164 dnů) nebo cévní onemocnění mozku (169 dnů).

V prvních třech dnech nemoci lidé nedostávají nic od roku 2008. To by se ale mohlo nyní změnit. Vláda se v koaliční smlouvě zavázala, že vyplácení dávky obnoví. Podmínkou ale je, že se na tom shodne tripartita, což se doposud nestalo. Vláda se na návrhu v pondělí neshodla. Náhradu mzdy za pracovní dny poskytuje od čtvrtého do 14. dne zaměstnavatel. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.