Inkluze v Norsku: Různorodost třídy posiluje všechny, tvrdí ministerstvo

Žádný výmysl Bruselu, žádné lobby soukromých škol. Podle deníku mají v Norsku s inkluzí zkušenosti a úspěchy, věnují se jí už desítky let. „Politici včetně opozice se v otázkách škol velmi často dohodnou. Cílem je, aby všechny děti bez rozdílu etnického původu, náboženství či postižení byly v jednom zařízení,“ popsala Kari Brustadová ze sekce pro vzdělávání norského ministerstva školství.

Zatímco Norové ale do vzdělávání „sypou“ sedm procent HDP, Česko jen pět. „Máme potvrzeno, že různorodost třídy posiluje všechny a přináší nejlepší výsledky všem zúčastněným. Dříve znal učitel jeden výukový model, dnes má učení větší variabilitu. Škola není armáda, aby tam všichni dělali totéž,“ dodala Brustadová.

Norské děti ale společně vyrůstají už od jednoho roku, tak dlouhá je totiž v severské zemi rodičovská dovolená. Pak mají rodiče právo na to, aby jejich dítě chodilo do školky. To v Česku mají rodiče problém umístit i tříleté dítě.

Reportáž švýcarského deníku o inkluzi: Trosky krásné myšlenky

Kromě více učitelů i zdravotní sestry

V Norsku se potýkají ale s jiným problémem. Řada dětí z rodin přistěhovalců totiž neumí norsky. Většina z nich to prý ale zvládne během 2. třídy, někdy jim asistuje překladatel. Podle statistik mají v Norsku na každých 14 dětí jednoho učitele, počítá se také s přítomností zdravotních sester během vyučování.

Kromě lehce mentálně postižených dětí, které se budou ve větší míře integrovat do českých škol od příštího školního roku, chodí v Norsku na běžné základní školy totiž i děti s těžkým mentálním postižením. Ty mívají ale speciální třídy.

„Pokud některé dítě nezvládá, co by mělo, pak musí škola sama něco udělat. Když mu nejde matematika, musí se mu věnovat zvlášť,“ říká Brustadová.

Ministryně Valachová pro Blesk: Chci férové podmínky pro všechny děti

Inkluze v Česku s přechodným obdobím od roku 2016

V České republice dojde k přesunu dětí s lehkým mentálním postižením (LMP) do běžných tříd od září 2016, povinnost přijmout takové děti budou mít školy od roku 2018. „Na rodiče nikdo nebude vyvíjet nátlak,“ tvrdí svorně ministryně školství Kateřina Valachová i premiér Bohuslav Sobotka (oba ČSSD).

Tím si ale nejsou vůbec jisti speciální pedagogové. Novela zákona a prováděcí vyhláška jsou napsány v tomto směru poměrně vágně. Děti s LMP budou muset znovu do poraden a psychologové budou muset znovu posoudit, jak lze dítěti pomoci tak, aby mohlo navštěvovat standardní základní školu. Vyhláška zároveň říká, že pokud se rodiče nebudou řídit nejlepším zájmem dítěte, navštíví je „dětská sociálka“.