Jan Fischer ml.: S ochrankou i na rande

Blesk: Jak to bylo s vaší policejní ochranou, když byl táta přes rok předsedou vlády?

„Já už o tom nemluvím rád… ale policie podchytila plány pravicových extrémistů, jak mi vážně ublížit. Hrozba byla reálná a podle toho ochrana vypadala.“

Blesk: Jak se žije devatenáctiletému klukovi s ochrankou?

„Nic příjemného. Představte si, že jdete třeba na rande a někdo jde pořád metr a půl za vámi. Když jsme jeli s přítelkyní autem, mačkali jsme se vzadu tři – já, ona a ochránce. Další seděl vedle řidiče.“

Blesk: Co jste po té zkušenosti říkal, když táta přišel s tím, že chce na Hrad?

„Nebylo to, že by přišel a oznámil nám to. To rozhodnutí bylo vyústěním rodinné debaty. Doufám, že už nebude důvod, abych musel mít ochranku. To už bych prožívat nechtěl.“

Blesk: Až teď jsem si všiml, že jste se začal podílet na otcově kampani…

„Pomáhal jsem už v létě při sbírání podpisů. Pak jsem byl od září ve Skotsku ve škole a vůbec jsem nebyl v Praze, takže jsem se do kampaně zapojil zase až teď, když jsem se vrátil. Teď chci tátovi pomoct a aktivně mu vyjádřit podporu.“

Blesk: Má se na kampani podílet rodina?

„Mně to přijde normální. Lidé by měli kandidáta posuzovat nejen podle programu, ale i jako otce, manžela, prostě jako člověka. Myslím, že lidé by měli vědět, jak funguje rodina prezidentského kandidáta. O něčem to vypovídá.“

V roce 2010 jste vystoupil z ODS, když se Mirek Topolánek otíral o židovský původ vašeho otce. Koho byste teď volil do Sněmovny?

„Těžké rozhodování. Každá strana má za sebou nějaké problémy. A to, co se v politice děje v posledních dnech, je neuvěřitelné. Jsem rád, že se teď nemusím rozhodovat. Jednoznačně mohu říct jen to, že bych určitě volil.“

Blesk: Co říkáte na rostoucí vliv komunistů?

„Nevidím v tom nic pozitivního. Ta strana se od své minulosti nedistancovala dost razantně na to, abych ji vnímal jako demokratickou. Ale je to problém i ostatních stran, že jí nahánějí naštvané voliče.“

Blesk: Jak vám táta vysvětlil členství v KSČ?

„Bavili jsme se o tom několikrát a dlouho. Protože tátu znám, tak vím, že je to slušný člověk, který byl postavený před nelehké rozhodnutí v nelehké době. Ta věc ho trápí. Ale myslím, že svou prací už to republice několikanásobně vrátil.“

Blesk: Byl na vás v dětství přísnější táta, nebo máma?

„Možná trochu máma. Ale pohlavek jsem dostal jen jednou. Bylo mi asi třináct a měl jsem období, že jsem ze srandy pořád šišlal. Máma mi řekla, že ještě jednou zašišlám a dostanu pohlavek. Já jsem zašišlal a hned jsem ho schytal.“

Blesk: Jinak jste s rodiči neválčil?

„Měl jsem štěstí, že jsem měl liberální výchovu. A navíc jsem nebyl moc problémový. Když mi bylo asi devět, máma byla hodně nemocná, já jsem se o ni bál, chtěl jsem jí dělat radost a jediný způsob byla škola. Vedlo to až k tomu, že jsem měl na lednici papír, kde jsem měl napsané předměty a strašně mě bavilo tam zapisovat dobré známky. Hrozně jsem to prožíval – třeba když jsem dostal ve škole trojku, tak jsem se rozbrečel.“

Blesk: Ani v pubertě jste nerebeloval?

„Když se na to dívám zpětně, tak jsem i v pubertě byl vlastně trochu zvláštní. Měl jsme třeba koníčka, že jsem sbíral kravaty. Někdo má v pubertě punkové období, někdo je skejťák, já jsem chodil v kravatě a v saku. Ale jinak jsem byl normální, spolužáci to brali.“

Blesk? Proč by měl být podle vás otec prezidentem?

„Myslím, že táta je dobrý kandidát, kterému lidi věří. V době, kdy byl premiér, dokázal lidi oslovit. Podle mne může něco změnit k lepšímu.“

Jan Fischer jr.

✔ 23 let
✔ Studuje management na univerzitě ve skotském St. Andrews
✔ V Česku vystudoval bakalářský obor na Fakultě humanitních studií
✔ Svobodný, momentálně bez přítelkyně
✔ Rád jezdí na bruslích, na kole, cestuje, chodí do muzeí a galérií

Stylista Dušan Bebčák: Trochu přeplácaný pohodář

„Na muže jeho věku celkem povedený a pohodový styling. Ovšem na mě to působí trochu přeplácaným dojmem. Nutně nemusíme nosit všechny módní kreace najednou. Například bych změnil boty. Nevolil bych polobotky a vybral bych určitě o tón tmavší. Šálu bych vyměnil za jednobarevnou – bez vzorů. Co musím pochválit, jsou barevné džíny, které mají dobrý střih, a samozřejmě krásně vypasované sáčko. Velké plus má za krásné dioptrické brýle!“