14°C
Po 60 letech míří do čela Kuby někdo jiný než Castro. Co to může změnit?
Téměř 60 let platilo, že v čele Kuby stál vždy muž nesoucí jméno Castro, jak jako její prezident, tak jako předseda vlády a generální tajemník komunistické strany. Od roku 1959 až do roku 2008 se u vlády držel Fidel Castro (†90), kterého následně vystřídal jeho bratr Raúl (86). Ten už dříve oznámil, že ve volbách nového prezidenta, které si na dnes naplánoval kubánský parlament, kandidovat nebude, až do roku 2021 však hodlá zůstat generálním tajemníkem Komunistické strany Kuby. Co to s ohledem na nadcházející volby znamená?
Jasným favoritem volby je podle všech průzkumů Castrův následovník Miguel Díaz-Canel. Nějaký čas se ale spekulovalo i o tom, že se o post bude ucházet jediný syn Raúla Castra Alexandro Castro Espín (52). Kromě Díaze-Canela se jako o možných kandidátech na prezidenta mluvilo o ministru zahraničí Brunovi Rodríguezovi či ekonomovi Marinu Murillovi, kteří spolu s ním tvoří nejvlivnější trojici představitelů komunistické strany.
„Kubu v tuhle chvíli žádná změna nečeká“
Profesor Josef Opatrný, vedoucí Střediska ibero-amerických studií na Filizofické fakultě Univerzity Karlovy a odborník na Střední a Latinskou Ameriku, ve spojitosti s volbami upozornil právě na to, že „osobou s největší politickou mocí na Kubě není prezident, ale generální tajemník Komunistické strany. Jím zůstává až do roku 2021 Raúl Castro. Realizace jakýchkoli eventuálních reformních úmyslů Díaze-Canela by tedy musela být odsouhlasena Castrem a jeho spolupracovníky v čele strany,“ uvedl.
„Vzhledem k minimálnímu pokroku reforem v hospodářské oblasti, o jiných ani nemluvě, za celou dobu, kdy stál Raúl Castro v čele Kuby, fakticky od roku 2006, se domnívám, že k žádné změně nedojde. Navíc sám Díaz-Canel působí ve stranickém aparátu už od svých studentských let, v posledních letech pak i ve vrcholných státních funkcích,“ dodal profesor Opatrný.
Castrů (a ekonomických potíží) se země jen tak nezbaví
K otázce kubánských voleb se vyjádřil také hispanista a ředitel Českého centra v Madridu Stanislav Škoda.
Jaká bude Kuba bez Castra v čele? Změní se něco pro běžné občany?
Raúl Castro udělá všechno pro to, aby se nezměnilo vůbec nic. Nový prezident ale bude muset pravděpodobně provést radikální ekonomickou reformu, která sjednotí dvě kubánské měny – místní měnu, ve které vydělávají běžní Kubánci a za kterou nelze téměř nic koupit, a měnu, která je obdobou tuzexových bonů, ke kterým ale má stálý přístup jen někdo. Ta reforma postihne mnoho občanů a Raúlovi Castrovi se do ní už jako prezidentovi nechce.
Jaká bude další role Raúla Castra, který až do roku 2021 zůstane v čele Komunistické strany Kuby?
Komunistická strana Kuby je všemocná, ale ještě větší je moc Raúla Castra a jeho rodinného klanu, který ovládá armádu a těch několik opravdu výdělečných státních podniků. I kdyby se Raúl Castro vzdal všech funkcí, bylo by to jedno, protože Castrové nemají na Kubě žádnou konkurenci – ani mezi komunisty.
Raúl Castro proslul svým radikálním postojem k odpůrcům castrismu, zároveň je však velký pragmatik. Jak se tohle projevovalo v jeho vládě?
Pragmatismus Raúla Castra spočívá v tom držet se reálně u moci, a to za každou cenu. Dříve avizoval jisté ekonomické uvolnění s cílem zlepšit situaci na ostrově, kde to vypadá, když nejsme zrovna v turistickém resortu, jako po bombardování. Reformy ale byly jen kosmetické a ekonomická situace se pro běžné Kubánce nezlepšila.
Raúl Castro se nechal slyšet, že na Kubě nikdy neskončí socialismus. Je nějaká šance, že by k nějaké změně mohlo dojít za vlády nového prezidenta?
Nový prezident Kuby bude jen loutkou Státní rady, ústředního výboru Komunistické strany a klanu Castrů, jestliže to dokonce nebude přímo jeden z nich, například Alejandro Castro Espín, syn Raúla Castra. I kdyby se něco změnilo, nový prezident nebude hybatelem věcí.
Jasným kandidátem je podle všeho Miguel Díaz-Canel, který slíbil, že po případném vítězství bude pokračovat v politice Raúla Castra. Co to znamená?
Miguel Díaz-Canel by byl právě tou loutkou, dokonce možná obětním beránkem, kdyby měnová reforma nedopadla dobře a způsobila například hladové bouře. Jeho veřejné projevy jsou na úrovni projevů Miloše Jakeše na Červeném Hrádku, který bavil před třiceti lety Čechoslováky svojí až neuvěřitelnou stupiditou. Díaz–Canel bude dělat jen to, co mu klan Castrů dá za úkol, proto je favorit.
Ve spojitosti s Castrovým nástupcem se mluvilo i o jeho jediném synovi Alejandrovi Castrovi Espínovi. Má nějakou šanci uspět ve volbách?
Říkají tomu volby, ale ve skutečnosti je to hlasování poslanců Kubánského národního shromáždění, které ještě nikdy nehlasovalo jinak, než jak chtěl klan Castrových. Když se rodina dohodne, tak to bude třeba Alejandro Castro Espín nebo jeho sestra Mariela.
Jakým směrem se bude Kuba dál pravděpodobně vyvíjet?
Budou muset udělat nějaké alespoň ekonomické reformy, protože kubánské hospodářství je zcela zdevastované. O těchto reformách a jejich nutnosti se ale mluví už dvacet let a nic se nestalo.
Co její vztahy s USA, které od nástupu Donalda Trumpa výrazně ochladly? Spekuluje se o tom, že se vrací na úroveň studené války. Může Díaz-Canel přinést oblevu?
Bývalý prezident USA Barack Obama se pokusil vztahy zlepšit. Sešli se v Havaně s Raúlem Castrem, který mu slíbil uvolnění poměrů na Kubě a demokratické reformy. Sotva se prezidentský speciál s Barackem Obamou odlepil od letištního asfaltu, Raúl Castro se Obamovi vysmál.
Donald Trump zvolil tvrdší kurz a podporu demokratické opozice. Viceprezident Mike Pence například nedávno přijal v USA oficiálně dceru zavražděného kubánského disidenta Oswalda Payá Sardiñase, Rosu Maríu Payáovou. Na politiku ve vztahu k USA nebude mít nový prezident Kuby reálný vliv, a když to bude Díaz-Canel, tak už vůbec ne. A Donald Trump má teď jiné starosti…
Nový prezident do konce týdne
Jednání parlamentu o novém prezidentovi začne zítra v 15:00 SELČ a má trvat dva dny do čtvrtka, na který symbolicky připadne výročí porážky Američany podporované invaze proti komunistickému režimu v Zátoce sviní v roce 1961.
Témata:
Související
Pokud na Kubě zavládne západní demokracie, budou se tam rvát mezi sebou,rozdělovat se podle pleti, náboženství a názorů, zavládne tam nadvláda peněz a jen ty budou určovat co je správné,spravedlivé a potřebné pro lidi (některé).