14°C
Smrt Islama Karimova potvrdila vláda. Do Česka nakonec nepřijel. V zemi zuří boj o moc
Světová média s odvoláním na diplomatické zdroje uvedla, že dlouholetý uzbecký prezident Islam Karimov (78) zemřel. Taškent ovšem informaci oficiálně potvrdil až v pátek večer. Dle ruských médií nyní probíhá v zákulisí boj o moc, politické elity totiž chtějí rodinný klan moci zbavit. Jako nejpravděpodobnější nástupce Karimova je pak zmiňován premiér Šavkat Mirzijajev (59).
Uzbecká vláda definitivně oznámila, že 78letý prezident Islam Karimov zemřel a bude pochován v sobotu v Samarkandu. O oficiálním potvrzení Karimovovy smrti informovaly mimo jiné agentury Reuters a Interfax.
Interfax v pátek už jednou zprávu o oficiálním oznámení Karimovovy smrti vydal, ale po několika minutách ji stornoval jako technickou chybu. Nyní však obsáhle citoval z úředního komuniké, vydaného jménem vlády a parlamentu, podle něhož "po těžké nemoci 2. září zesnul přední státní a politický činitel, prezident Uzbekistánu Islam Karimov".
Karimov ležel na jednotce intenzivní péče poté, co v sobotu utrpěl krvácení do mozku. Podle dopoledního vyjádření jeho kabinetu se situace za posledních 24 hodin výrazně zhoršila. „Lékaři hodnotí jeho stav jako kritický,“ uvedla uzbecká vláda ve stručném prohlášení v oficiálním deníku Narodnoje slovo. Až večer vyšla pravda najevo.
Kolem Karimova se celý týden rojily nepotvrzené informace. Místní agentura Fergana již v pondělí uvedla, že zemřel, což úřady i Karimovova dcera Lola odmítaly potvrdit. S odvoláním na tři diplomatické zdroje v pátek o úmrtí jako první oficiálně informovala agentura Reuters. Ta si i přes další vývoj událostí za svým tvrzením stojí.
Karimov měl přijet za českým prezidentem, po kritice návštěvu zrušil
Islam Karimov měl přijet na pozvání českého prezidenta také do Prahy, a to v únoru 2014. Proti bylo ale několik občanských iniciativ. „Tahle návštěva je velmi zvláštní, protože pro ni není žádný aktuální důvod. Není ani obchodní, který by ospravedlňoval schůzku na takovéto úrovni,“ řekl tehdy Andrew Stroehlein z Human Rights Watch. Zeman se hájil tím, že Karimova pozval už jeho předchůdce Václav Klaus. Karimov nakonec sám cestu zrušil.
Uzbecký vládce byl obviňován z porušování lidských práv. V roce 2005 nechal například postřílet stovky lidí na demonstraci v Andižanu, včetně žen a dětí. Šlo o největší státem řízený masakr od krveprolití na pekingském náměstí Nebeského klidu.
Dcery vládu zřejmě nepřevezmou
Zatímco stále panují nejasnosti ohledně jeho smrti, ruská média píší, že uzbecké elity svádějí boj o moc. Prezident má dvě dcery – Guľnaru a Lolu. Guľnara Karimova (44) je již několik let v domácím vězení, po drastickém opatření sáhl Islam Karimov poté, co bezpečnostní složky „předložily důkazy o tom, že má Guľnara politické ambice a nechová se, jak se na muslimku sluší“.
Mladší Lola Karimova (38) prý také nemá šanci na převzetí moci po otci. Údajně to byla ona, kdo zveřejnil informace o hospitalizaci a smrti otce. Úřady ji viní z „dezinformace“.
Jako nejpravděpodobnějšího vládce Uzbekistánu ruská média zmiňují jméno současného premiéra Šavkata Mirzijajeva. Kudy se bude ubírat Uzbekistán pod novým vedením, je dle listu Izvestija „těžké odhadnout, ale pokud se stane Mirzijajev prezidentem, ke kardinálním změnám ve vztahu k Rusku nedojde“.
Totalitní vládce se obával islamistů
Samotný Islam Karimov vládl středoasijské zemi tvrdou rukou 27 let. Nejdříve jako tajemník Komunistické strany Uzbekistánu, později již jako prezident.
Karimov se od začátku profiloval jako tvrdý a nekompromisní vládce. Islám hraje v Uzbekistánu dominantní roli a prezident se údajně obával, že radikálové ze sousedního Afghánistánu získají vliv i v jeho zemi. Brutálně proto potlačoval jak islamisty, tak opozici.
V roce 2005 pak došlo k nepokojům v Andižanu, kde ozbrojenci z tzv. hnutí Akramitů zaútočili na vládní úřady. Akramité ve své ideologii míchali prvky islámu a komunismu. Karimov si povstání vyložil jako pokus o tzv. barevnou revoluci a povstalce nechal bez milosti zlikvidovat. Zatímco uzbecké úřady mluvily o 182 mrtvých, nevládní organizace mluví až o třech tisících obětech.
EU Karimova odsoudila, ten „padl do náručí“ Rusku
Postup Karimova tehdy okamžitě odsoudila EU, která na Uzbekistán uvalila sankce. USA pak Taškentu pozastavily rozvojovou pomoc. Incident sblížil Karimova s Moskvou a Uzbekistán se stal záhy členem Euroasijského ekonomického společenství. To se později proměnilo v Euroasijský ekonomický svaz.
Během bezmála tří desítek let však nebyl Islam Karimov vždy Rusku nakloněn. Na svém území povolil otevření americké základny a umně využíval výhodné strategické polohy Uzbekistánu při jednání s Ruskem a USA.
V posledních volbách v roce 2015 získal Karimov zhruba 90 procent hlasů, a přestože se jeho moc zdála neotřesitelná, cesta na vrchol nebyla vůbec jednoduchá. Informace z jeho mládí si navzájem odporují. Podle jedné verze byl „vzorným studentem“, dle druhé „chuligánem“.
Budoucí prezident dokonce jednu dobu strávil i v dětském domově. Když byly Islamovi tři roky, rodiče ho dali do dětského domova v Samarkandu. O rok později si ho sice vzali zpět, ale v roce 1945 ho tam opět vrátili. Syna se rodiče údajně zbavili na naléhání otce, který zjistil, že není biologickým rodičem chlapce.
Karimov tak vyrůstal v dětském domově, vystudoval inženýrství a později ekonomii. Stoupání v kariérním žebříčku komunistické strany ho pak přivedlo až na vrchol. Drsné mládí v dětské domově možná vysvětluje „ostré lokty“ uzbeckého prezidenta. Nekompromisní styl vládnutí, kdy jakoukoliv opozici potlačoval již v zárodku, umožnil Karimovovi vládnout Uzbekistánu dlouhých 27 let.
Témata:
