9°C
Superhrubá mzda končí? Kalouskovo dílo Babiš slíbil zrušit, změnu chce i ODS
Superhrubou mzdu zaváděl ještě jako ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Konec danění součtu hrubé mzdy a odvodů slibovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už v předchozí vládě. Premiér Andrej Babiš (ANO) pak poslancům v červenci řekl, že k jejímu zrušení skutečně dojde. Opoziční ODS však přišla se svým návrhem, jak to udělat. Rozpor se objevuje v sazbě daně z příjmu z hrubé mzdy. ODS navrhuje 15 procent, programové prohlášení vlády mluví o 19 procentech. Co by se vám vyplatilo víc?
Opoziční ODS navrhla Sněmovně zrušení superhrubé mzdy. Nahradit ji chce jednotnou sazbou daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 procent. Změny by podle ODS znamenaly sedmiprocentní růst čistých mezd všech zaměstnanců. Vláda podobný krok chystá až za rok kvůli chybějící politické podpoře, uvedla na jaře ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Patnáct stovek měsíčně navíc?
Se zrušením superhrubé mzdy počítalo původně ministerstvo financí už od ledna příštího roku. V souladu s programovým prohlášením vlády ji chtělo nahradit zavedením sazby daně z příjmu fyzických osob 19 procent. Solidární zvýšení daně chtělo zachovat zavedením 24procentní sazby z hrubé mzdy.
Podle reakcí expertů pro ČTK by tyto změny nechaly daňové zatížení prakticky na současné úrovni. Novela ODS by podle navrhovatelů přinesla zaměstnanci s hrubou mzdou 30 tisíc korun bez započtení vlivu slev na dani měsíčně 1530 korun. „Což ročně představuje 18 360 Kč,“ uvedli občanští demokraté.
ODS: Cíl byl naplněn, zjednodušme to
ODS chce novelou také zrušit sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů pro lidi s příjmem nad zhruba 1,2 milionu ročně, kterou s platností od roku 2013 zavedla vláda Petra Nečase (ODS). Koncept superhrubé mzdy prosadil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v rámci daňové reformy od ledna 2008. Vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem.
„Koncept superhrubé mzdy byl zaveden s cílem zvýšit informovanost zaměstnanců o celkových nákladech zaměstnavatele spojených s vyplácením mezd. Tento cíl byl naplněn, je možné se vrátit k jednoduššímu konceptu zdanění hrubé mzdy,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu poslanců ODS.
V programovém prohlášení to vláda má
ODS ve zdůvodnění své daňové novely připomíná, že zrušení superhrubé mzdy slibovaly nynější vládní strany ANO a ČSSD už před pěti lety, loni pak menšinová vláda Andreje Babiše (ANO). Stejný záměr má v programovém prohlášení nynější koaliční vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM.
Schillerová prosazovala zrušení superhrubé mzdy i v únoru letošního roku. „My tady máme od roku 2008 superhrubou mzdu, naprostý fenomén, který neznáme nikde v Evropě. Tváříme se, že je tady patnáctiprocentní daň z příjmů, ale v podstatě je konstruován základ daně tak, že se přičítá vlastně ještě 34 procent pojistného zaplaceného zaměstnavatelem. Efektivní daň je zhruba 20,1 procenta, takže my odstraňujeme tuto administrativní překážku. Myslíme si, že deset let stačilo,“ řekla v Českém rozhlase.
„Kalouskův výmysl“
Superhrubou mzdu tehdy z ČSSD kritizoval i Jaroslav Foldyna. Současný místopředseda strany míní, že superhrubá mzda je „výmysl Miroslava Kalouska, který pouze opticky zlepšil příjem obyvatel“. „Nemá žádné opodstatnění. V Evropské unii tento nesmysl nikde neexistuje. Je to pouze daňový trik,“ uvedl Foldyna. Zrušení superhrubé mzdy měla ČSSD i v předvolebním programu.
Stanovisko k návrhu zákona o superhrubé mzdě:
— Jaroslav Foldyna (@FoldynaJaroslav) 21. února 2018
superhrubá mzda, kterou chce vláda odstranit, je výmysl Miroslava Kalouska, který pouze opticky zlepšil příjem obyvatel. Nemá žádné opodstatnění. V Evropské unii tento nesmysl nikde neexistuje. Je to pouze daňový trik.
Miroslav Kalousek, který je dnes předsedou poslaneckého klubu TOP 09, však zrušení superhrubé mzdy volal už dříve také. A předchozí vládní koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL vyčítal, že ji vzkřísila a „resuscitovala“. „Zrušení superhrubé mzdy a zavedení výdajových paušálů pro zaměstnance obsahovaly platné zákony z roku 2012, které měly vejít v účinnost 1. 1. 2015. Strany současné vládní koalice tyto zákony zrušily. Pokud dnes slibují zavést něco, co samy dobrovolně zrušily, dělají si z lidí legraci,“ vytýkal loni vládě Kalousek.
Vládě ANO chyběly hlasy
Letos v dubnu přitom vyšlo najevo, že vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy až za rok. A to s účinností od roku 2020. Schillerová to zdůvodnila právě nedostatečnou politickou podporou.
„Zrušení superhrubé mzdy a související úpravy představují správný a systémový krok, od kterého rozhodně neustupujeme. Neméně důležité pro nás však je, aby vzhledem k prodlouženému připomínkovému řízení a aktuální situaci v Poslanecké sněmovně nedošlo k nejistotě a diskomfortu v zásadních daňových otázkách de facto ještě na přelomu roku,“ vysvětlovala na jaře Schillerová. Prozatím tak zůstala u daně z příjmu fyzických osob zavedena superhrubá mzda a 15procentní daň.
Babiš sliboval i ve Sněmovně
Se slibem zrušit superhrubou mzdu přitom před poslance předstoupil i premiér Andrej Babiš v červenci před hlasováním o důvěře menšinové vládě ANO a ČSSD, pro kterou zvedli ruku i komunisté.
„Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 procent hrubé mzdy. Určitě si všichni pamatujeme, jak to vzniklo, ta superhrubá mzda, že něco bylo slibováno, potom to nevyšlo, a tak vznikla superhrubá mzda,“ říkal tehdy.
Ekonom: Návrh ANO je kosmetický, ODS zásadnější
Dvě různé sazby daně z příjmu z hrubé mzdy (15 a 19 procent), které by po zrušení superhrubé mzdy vstoupily v planost, jsou tak hlavním rozdílem návrhů ANO a ODS. „ODS zjevně reaguje na plán současné vlády zrušit superhrubou mzdu. Opatření samo o sobě tak, jak ho ODS navrhuje, je správné. ODS je však také zásadním způsobem spjata s tím, že superhrubá mzda byla v roce 2008 uvedena,“ podotýká pro Blesk Zprávy ekonom Lukáš Kovanda.
„Oproti tomu opatření, které současná vláda navrhuje, pomůže zaměstnancům pouze kosmeticky. Určitý příznivý efekt tam je, ale pro lidi, kteří berou průměrnou mzdu, je v řádu několika stokorun měsíčně. Pozitivní dopad tam bude, ale myslím, že zaměstnancům by šlo pomoci i jinak,“ upozornil.
Oněch 1530 korun měsíčně navrch dle návrhu ODS kvituje, v tomto případě by si zaměstnanci určitě polepšili již výrazněji – Kovanda však upozorňuje, že by to znamenalo nejen nižší daně a odvody, ale i menší zisk pro státní kasu.
„Současná vláda navrhuje 19 procent, kdyby to šlo na 15 procent, efekt bude citelnější a to už si myslím, že je ekonomicky zásadní suma. To určitě vítám, podpořilo by to ekonomickou aktivitu, ale samozřejmě se musí dodat B. Jestliže takto citelně příjem pro státní kasu, měla by ODS vysvětlit, jak tento výpadek nahradí. Je většinou jednodušší něco kritizovat v opozici, než to pak prosazovat, když máte odpovědnost ve vládní koalici,“ dodal Kovanda.
Témata:
Související
