Valachová byla nejhorší ministryně školství, tvrdí učitelé. Za inkluzi jí naložili

„V průběhu posledních 26 let se na postu ministra školství vystřídalo 18 politiků,“ připomněl prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. Podle něj je právě toto důvodem toho, proč je školství v takovém stavu. „Za tak krátký čas se nedá připravit promyšlená koncepce,“ upozornil. Problémem je podle něj i to, že pro řadu ministrů byl resort pouze přestupní stanicí na cestě za vyššími posty.

Na ministerstvo školství přišla Kateřina Valachová z pozice náměstkyně ministra pro lidská práva. Předtím působila jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva a v kanceláři veřejného ochránce práv. Z funkce odstoupila po propuknutí skandálu kolem dotací pro sport, do kterého byla zapletena i její náměstkyně.

Podle Radka Sárköziho na ministerstvu slibovala nesplnitelné. Jako jeden z největších problémů pak vidí zavedení inkluze. Její současná podoba podle něj zatěžuje školy administrativou, která snižuje dostupnost pomoci. „Děti se speciálními potřebami nevyučují speciální pedagogové, ale pomáhají jim asistenti bez potřebného vzdělávání,“ upozornil na další problém společného vzdělávání.

Učitelé se bojí o platy kvůli inkluzi. „Špička ledovce,“ varují odborníci

Přesto i v krocích Valachové našel pozitiva. „Opakovaně veřejně zdůrazňovala, že školství je silně podfinancované a snažila se o navýšení jeho rozpočtu,“ připomněl Sárközi. Ocenil i to, že prosadila zákon, který omezil propouštění učitelů před prázdninami a řetězení smluv na dobu určitou.

Nepopulární kroky z ní udělaly i nejméně populární ministryni celého žebříčku. Její práce se nelíbila více než dvěma třetinám oslovených učitelů. Kladně ji naopak hodnotilo jen 11 procent z nich.

„Je to anketa mezi určitým vzorkem učitelů, hlasovalo necelých 1300 lidí, tedy podstatně méně, než jedno procento učitelů v této zemi,“ hájí se Valachová. Vedení Pedagogické komory je podle ní zpolitizované a za úspěch se tak podle ní dá označit to, že její práci přesto hodnotilo kladně 11 procent pracujícíh.

Kateřina Valachová na ministerstvu prosadila řadu nepopulárních reforem, i proto ji učitelé označili za nejhorší ministryni školství v historii ČR | ČTK

Vystudovaný ekonom byl druhým ministrem školství samostatné České republiky. Následně se ovšem ve vládě posunul na pozici ministra financí. Do povědomí se dostal mimo jiné i jako účastník takzvaného sarajevského atentátu.

Že má pokladní v Lidlu víc než učitel? Zlepší se to, věří ministr. A řeší návrat dílen do škol

Na ministerstvu školství se zasadil především o zavedení devátého ročníku základních škol a vznik vyšších odborných škol. Podle Sárköziho bylo problémem především to, že se na školství díval právě pohledem ekonoma. Odmítal například jednat s pedagogy, kteří peticí a stávkou požadovali zvýšení platů. Mimo jiné také navýšil učitelům podíl přímé vyučovací činnosti.

I díky tomu se stal po Kateřině Valachové druhým nejméně populárním ministrem. Jako špatné jeho působení hodnotila třetina učitelů. Pozitivních hlasů proti tomu získal jen zhruba 5,5 procenta.

Příliš úspěch na ministerstvu školství podle učitelů neudělal ani ekonom Ivan Pilip | Blesk / Jan Jedlička

Josef Dobeš, původním povoláním psycholog, působil jako ministr školství ve vládě Petra Nečase. Oblíbený ministr bývalého prezidenta Václava Klause. Ve funkci skončil poté, co se se zbytkem vlády nedohodl na škrtech ve školství.

Sám Dobeš přitom k řadě škrtů, které navrhla vláda, přistoupil. Kromě toho Sárközi hodnotil negativně i to, že zavedl státní maturity, které byly v začátku problémové. A i po letech se objevují otázky, které mezi maturanty vyvolají pobouření.

Školákům lopatu? Na základky se asi vrátí praktická výuka. Experti: Levná pracovní síla

I Dobešovi se podařilo udělat pro školství něco dobrého. „Prosadil výrazné zvýšení nástupních platů učitelů ze 14,5 na 20 tisíc korun měsíčně,“ připomněl Sárközi.

Učitelé mu nyní zpětně vystavili třetí nejhorší hodnocení. Jeho kroky považovala za špatné čtvrtina oslovených pedagogů. Kladně jeho působení hodnotilo jen 6,37 procenta pedagogů.

Josefu Dobešovi učitelé vyčítají především zavedení školních maturit i škrty vlády, ve které působil | Zbyněk Pecák

Petra Buzková se stala jednou z mála, která ve funkci ministryně školství vydržela celé čtyři roky. Během těch zažila hned tři premiéry. Ministryní se stala ve vládě Vladimíra Špidly, který byl v průběhu čtyřletého období nahrazen Stanislavem Grossem, který místo uvolnil Jiřímu Paroubkovi.

„Prosadila nový školský zákon o pedagogických pracovnících,“ vyjmenovává některé úspěchy Buzkové předseda Pedagogické komory Radek Sárközi. Vzhledem k tomu, že český ministr školství se v úřadu většinou příliš neohřál, slouží podle něj Buzkové k dobru i to, že dala školství pocit stability.

Ministr podpoří Klause, 2leté děti ve školkách nechce. Experti: Chudoba je horší než jesle

„Přihlásila se k myšlence, že by měl průměrný plat učitele činit 130 procent průměrné mzdy v ČR,“ připomíná Sárközi, že plány současného ministra jsou jen oprášením dávných slibů. Kromě toho se chtěla rovněž zasadit, aby do českého školství mířilo 6 procent hrubého domácího produktu.

Podle Sárköziho má ovšem i škraloup. Tím je kurikulární reforma, která zavedla rámcové vzdělávací plány jako náhradu za klasické osnovy. Podle Sárköziho je ovšem ministerstvo dodnes nedokázalo vysvětlit.

Přesto práci Buzkové kladně zhodnotila čtvrtina oslovených učitelů. Nicméně je ministryni kontroverzní  a nespokojených s její prací bylo 21 procent oslovených.

K vítězství v anktetě Buzkové ve vyjádření pro Blesk Zprávy pogratulovala i Kateřina Valachová. „Pro mne to znamená, že sociální demokracie měla a má školskou politiku, které učitelé rozumí,“ dodala.

Petra Buzková jako jedna z mála vydržela ve funkci celé volební období, během toho stihla prosadit nový školní zákon i zažít tři různé premiéry | Blesk

Katolický kněz, lingvista a pedagog Petr Piťha se stal prvním ministrem školství samostatné České republiky. Řadí se k zakladatelům české matematické lingvistiky a pedagogice se dlouhodobě věnoval. Již od roku 1990 působil jako vedoucí katedry občanské výchovy na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Právě to Piťhovi zajistilo i přízeň učitelů. Patřil totiž k osobnostem, které reformovaly studium učitelství. Pedagogice tak velmi dobře rozuměl. Podle Sárköziho bylo důležité i to, že vystupoval reprezentativně.

Ministerstvo školství pod palbou kritiky. Kvůli dotacím za Chládka a Valachové

Necelých 23 procent dotázaných hodnotilo Piťhovo působení ve vládě Václava Klause kladně. A stal se tak druhým nejlépe hodnoceným ministrem. Záporně ho naopak hodnotila pouhá tři procenta respondentů.

Bývalí ministři školství Petr Piťha (vpravo) a Ivan Pilip | Profimedia

Současný předseda ODS Petr Fiala se na ministerstvo dostal ve vládě Petra Nečase. Vystudoval český jazyk a literaturu v Brně. Na Masarykově univerzitě následně pomáhal se zakládáním katedry politologie, kterou následně dlouhodobě vedl.

„Snažil se ke změnám ve školství přistupovat koncepčně,“ chválí Fialovo působení na ministerstvu školství Sárközi. Připomněl rovněž, že Fiala prosadil Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020.

„Sobeckost, malé děti do školek nepatří.“ Facebook se pustil do Valachové, Klaus ml. se baví

Ani Fiala ovšem nebyl podle učitelů bez chyb. Šéfovi Pedagogické komory na jeho práci vadilo prosazení výuky druhého cizího jazyka pro všechny žáky. Tím podle Sárköziho omezil možnost výběru volitelných předmětů a profilace žáků.

Od učitelů si pak vysloužil 17,4 procenta kladných hlasů. Tím se vyšvihnul na třetí místo. Negativně ovšem jeho práci hodnotilo 10 procent pedagogů.

Petr Fiala si podle učitelů vedl celkem dobře, Sárközi na něm ocenil snahu o koncepční změny a zavedení Strategie českého vzdělávání do roku 2020 | Martin Sekanina