Učitelé se bojí o platy kvůli inkluzi. „Špička ledovce,“ varují odborníci

„Krajům byly pro letošní rok kráceny rozpočty v běžných neinvestičních výdajích o tituly, jež souvisí s financováním společného vzdělávání,“ uvádí Moravskoslezský kraj v textu k metodice financování škol v letošním roce. Aby to kraj vyrovnal, rozhodl se proto pro mimořádný krok: snížit rozpočet nenárokových složek platů učitelů ve všech typech škol. „Snížení odpovídá částce cca 119 mil. Kč ve mzdových prostředcích, což v přepočtu na jednoho zaměstnance znamená krácení o cca 404 Kč,“ dodává k tomu kraj.

Odbory chtějí ještě letos zvýšení platů. O kolik a od kdy, to ještě řeknou

To se nelíbí především spolku Pedagogická komora. „Už loni šlo 400 milionů ze státní rozpočtové rezervy místo na příplatky pedagogů na inkluzi,“ připomíná její prezident Radek Sárközi. Podle zjištění spolku navíc podobný krok plánuje i Zlínský kraj a další o snížení nenárokových složek platů aspoň uvažují.

Učitelům se platy reálně snížit nemusí

„Podle sdělení odpovědných pracovníků oboru školství krajského úřadu to tak opravdu je,“ potvrdil snižování rozpočtu na odměny dalšímu učitelskému spolku, Učitelské platformě, Tomáš Bouda. Vedoucí centra dalšího vzdělávání pedagogické fakulty Ostravské univerzity ale upozornil, že to nemusí znamenat, že by o platy skutečně přišli učitelé. „Je totiž vždy rozdíl mezi platem rozpočtovaným a skutečně dosaženým, protože bývá také rozdíl mezi rozpočtovaným a skutečným počtem pracovníků,“ zmínil.

Spor o platy učitelů: Ministerstvo se spletlo o 25 milionů. „Díru“ mají zalepit kraje

Existují i výjimky, Pedagogická komora poukazuje například na Prahu, která na odměny vydává velké částky nad rámec peněz, které dostane od ministerstva školství. Podobně o ničem podobném neuvažují v Jihomoravském kraji.

Vyšší platy nemají škrtnout učitelům osobní příplatky. Peněz je dost, tvrdí odbory

Kde vzít peníze na dorovnání rozdílů?

Organizace EDUin by pak ráda viděla to, že se ministerstvo školství pokusí s kraji, které by chtěly snížit odměny pedagogů na úkor financování inkluze, vyjednat jiné řešení. To by se ale zřejmě muselo obejít bez příspěvků ministerstva, myslí si to Sárközi z Pedagogické komory. Podle něj totiž ministerstvo zřejmě na další financování inkluze nemá peníze.

„Jinak by je přece krajům rozepsalo v normativech,“ tvrdí Sárközi. Odhadovaný deficit ve financování inkluze tak v současnosti dosahuje dvou miliard korun. „Bohužel již dostáváme informace od ředitelů škol, že jim kraje rozepisují o statisíce korun méně, než by potřebovali,“ poznamenává prezident Pedagogické komory.

Školy proto nebudou mít dostatek prostředků právě v nenárokových složkách platu. „Někteří učitelé to pocítí už ve výplatách za duben,“ varuje Sárközi. Zároveň dodává, že se tak učitelům znovu zmenší zvýšení platů, které si prosadili na začátku školního roku. Vláda sice na papíře zvýšila jejich platy o slíbených 15 procent, reálně se ale platy zvýšili jenom asi o 13,5 procenta. „Zvyšovala se totiž pouze tarifní část platu, nikoliv celý plat,“ vysvětlil prezident Pedagogické komory.

Učitelka Katka (29) bere 18,5 tisíce čistého a říká: Každá firma by mi dala víc

Ve školství chybí desítky miliard

Nedostatek financí, který kraje nutí k rozhodování, zda dát bonusy učitelům, nebo peníze použít na placení inkluze, je pouhou špičkou ledovce. Učitelé již na konci léta minulého roku upozorňovali, že české školství je oproti Evropské unii i zemím hospodářského společenství OECD těžce podfinancované. Na to poukazují i další odborníci.

„V roce 2016 činily výdaje na školství pouze 3,7 procenta HDP. Průměr Evropské unie je přitom 5,1 procenta HDP. Aby ČR dosáhla na průměr EU, musel by se rozpočet školství navýšit o 66 miliard,“ doplňuje přesnější čísla Radek Sárközi z Pedagogické komory.

Že má pokladní v Lidlu víc než učitel? Zlepší se to, věří ministr. A řeší návrat dílen do škol

Ministr Plaga: Na financování škol se dlouho zapomínalo

Problémem podle něj je, že na financování škol se dlouho zapomínalo. „Výdaje na školství činily v roce 2011 4,3 % HDP, ale od té doby se neustále relativně snižují – hrubý domácí produkt totiž roste, ale výdaje na školství se navyšují mnohem pomaleji a spíše stagnují,“ vysvětluje. 

Více peněz pro školy by rád viděl ministr školství v demisi Robert Plaga. Ten v nedávném rozhovoru pro Blesk Zprávy uvedl, že by do roku 2020 a 2021 chtěl dávat na platy učitelů o 45 miliard korun více než dnes. To je v souladu s plánem na postupné zvýšení průměrného platu učitele až na 150 procent průměrné mzdy.