Školákům lopatu? Na základky se asi vrátí praktická výuka. Experti: Levná pracovní síla

Autor: mah, ČTK - 
22. 2. 2018
13:50

České děti by se měly ve škole seznámit i s prací v dílně nebo na záhonu. Myslí si to minimálně Asociace malých a středních podniků v čele se svým šéfem Karlem Havlíčkem a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Ti se v úterý shodli na tom, že by se praktická výuka do dvou let měla vrátit do osnov. Pedagogové ovšem varují, že změna připravená horkou jehlou by mohla školám značně zkomplikovat práci.

Pedagogická komora sleduje s velkými obavami neodborné a hlavně nesystémové pokusy o lobbing některých zájmových skupin,“ reagoval na oznámení Babiše a Havlíčka šéf jednoho z učitelských spolků Radek Sárközi. Ten upozornil, že vzdělání by nemělo být nafukovací hračkou pro politiky. „Pokud někdo volá po obnovení, nebo zavedení předmětů, jako jsou dílny a pozemky nebo branná výchova, pak nezná situaci ve školství,“ upozorňuje Sárközi na to, že nejde o první neuvážené rozhodnutí o nových předmětech.

Nevyrábějme levnou pracovní sílu

Podobně na oznámení reagovali i zástupci Učitelské platformy. „Bylo by opravdu smutné, kdybychom se jen tupě vrátili ke svěráku, vyrábění věcí bez účelu a okopávání záhonků,“ zamýšlí se nad oznámením předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Podle ní by nemělo být cílem českého školství produkování levné pracovní síly.

„Toho se trochu obáváme, zejména proto, že nás zaráží, že Asociace středních a malých podnikatelů by měla mít takový vliv, aby rozhodovala o pojetí osnov a kurikula,“ dodává Mazancová. Upozorňuje, že je v Česku mnoho odborníků na vzdělávání, jejichž argumenty vláda ani ministerstvo školství příliš nebere v potaz.

Radší 3D tisk

Podobně jako Učitelská platforma hodnotí snahu o obnovení dílen i odborníci ze společnosti EDUin. „Když už, zaveďme dílny s 3D tiskárnami. Spojení technologií a manuální práce dává smysl,“ říká k tomu za EDUin její tiskový mluvčí Bohumil Kartous. „Pokud dojde ke spojení technologií a manuální práce, prostřednictvím 3D tiskáren, stavebnic typu Quirkbot apod., může to mít velmi významný dopad na budoucí technické dovednosti,“ vysvětluje.

Obává se ale, že plánovaná podoba dílen bude podobným představám vzdálená. „Jestli zase školy dostanou „příležitost“ utratit 400 milionů za šroubováky a francouzáky, k čemuž došlo v končícím operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, bude to pouze dokladem o přetrvávající absurditě české vzdělávací politiky,“ vysvětluje Kartous.

Upozornil rovněž na to, že podle auditu českého školství, který organizace EDUin vypracovala, je nedostatek manuálního vzdělání jen maličkostí ve srovnání s dalšími problémy, které školy trápí. Zároveň odmítl myšlenku, že by výuka v dílnách pomohla v dětech probudit lásku k řemeslu.

Zároveň podle něj není jisté, že podobný krok vyřeší problémy českého hospodářství. „Budoucí struktura ekonomiky a trhu práce se zcela bezpečně nebude odehrávat podle těchto krajně populistických a od skutečného vzdělávání naprosto odcizených představ,“ vysvětluje Kartous.

Pedagogická komora: Pracovní vzdělání z osnov nikdy nezmizelo

Sárközi rovněž upozornil, že pracovní vzdělání ze škol nikdy nezmizelo. Poukazuje přitom na obor Člověk a svět práce, který nikdy neopustil Rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání. Ten je rozdělen do čtyř povinných okruhů pro první stupeň. Na druhém stupni pak škola musí splnit tematický okruh Svět práce a k tomu nabídnout minimálně jeden z dalších okruhů, kterými jsou – Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácností, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií.

„Název předmětu je v kompetenci školy. Jeho obsah a minimální rozsah musí být v souladu s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Je ale pravdou, že škola nemusí žákům druhého stupně nabízet všechny tematické okruhy vzdělávacího oboru Člověk a svět práce,“ uznává Sárközi. Jde podle něj o ústupek víceletým gymnáziím, která často nemají k dispozici školní zahradu nebo vybavenou dílnu.

Pozemky a dílny nemusí být špatné, měly by ale navazovat na teoretické poznatky

Učitelská platforma pak poznamenává, že obnovení dílen a pozemků by nemuselo být špatné, záleží podle nich na formě obou předmětů. „Nejlepší představa je spojení teorie a praxe – to znamená, že by si děti ve školách ověřovaly nějaký poznatek, který nabyly v teoretickém vyučování,“ vysvětluje Mazancová.

Podle ní by tak se tak děti měly učit dovednosti, které jsou nezbytné pro život v 21. století. „Vytvořit třeba logo školy, dokázat ho prezentovat, pracovat s 3D tiskárnou a z jednotlivých vyrobených součástek zpracovávat konečný produkt podle předem připravené dokumentace, kterou by si samozřejmě také navrhli sami žáci,“ popisuje Mazancová.

Podle Sárköziho je na místě zmapovat, jaké obory školy žákům nabízejí a jaké nikoliv a zároveň zjistit důvody, které k tomu školy vedou. „Například na waldorfských školách se žáci věnují pracovnímu vyučování velmi intenzivně a zkoušejí si různá tradiční řemesla,“ připomíná Sárközi. Jiné školy ovšem musí řešit nedostatek vlastního vybavení například formou stáží a exkurzí.

V dílnách by mohl učit kterýkoli učitel

Zároveň upozornil na to, že vyučující by nemuseli být vyloženými odborníky. „Současný stav českého školství je takový, že aprobovanost učitelů už roky nikdo neřeší,“ upozorňuje Sárközi. Učitelé jsou jednoduše kvalifikovaní pro celý stupeň. „Například já jsem vystudoval češtinu a dějepis pro střední školy, což mě opravňuje vyučovat jakýkoliv předmět na SŠ i druhém stupni ZŠ, včetně pracovního vyučování, tělocviku nebo matematiky,“ upozorňuje.

Podle Mazancové by nebylo problémem učitele do dílen připravit. Potřebovali by ovšem podle ní jasnou podporu a jasný smysl svého počínání. „Zařizování dílen by pak mělo být svěřeno do zodpovědnosti těm učitelům, kteří takové předměty budou vyučovat,“ přidává další myšlenku Mazancová.

„Je také důležité se zamyslet nad tím, na úkor jakých předmětů by měly navrhované změny být zavedeny. Máme odvahu se ptát, co tedy ubereme – matematiku? Tělocvik? Výchovu k občanství?“ upozorňuje Mazancová na to, že není zřejmé, zda by zavedení nových předmětů nezvýšilo nároky na čas, který děti ve škole stráví.

Babiš a Havlíček změnu plánují pro zvýšení počtu řemeslníků

Na znovuzavedení řemeslných předmětů se přitom v úterý domluvil premiér v demisi Andrej Babiš s Radou řemeslných cechů. O rozhodnutí následně Babiš promluvil společně se šéfem Asociace malých a středních podniků Karlem Havlíčkem. Podle něj je zákon téměř připravený, chybí do něj pouze dodat mistrovské zkoušky, které byly rovněž předmětem jednání.

Tato legislativní opatření by měla podle Havlíčka pomoci vyřešit aktuální nedostatek kvalifikované pracovní síly. Upozornil v této souvislosti na dvoutřetinový úbytek učebních oborů, který ve stavebním a nábytkářském průmyslu činil za posledních 12 let až 80 procent.

 „Domluvili jsme se na konkrétním postupu. Zavedení mistrovské zkoušky by bylo pozitivní pro všechny. Propojení vzdělávání s praxí určitě chceme,“ doplnil Babiš. Nedostatek pracovníků je podle něj největším problémem českého hospodářství.

Řemeslné živnosti představují 27 procent všech vydaných živnostenských oprávnění a jsou základem obslužnosti měst i venkova. Rozvoj průmyslového řemesla je nezbytným předpokladem pro udržení průmyslové a stavební produkce, která se nyní podílí na HDP 38 procenty a je základem zaměstnanosti v Česku, dodala asociace (AMSP).

Video Truhlářský mistr Radek Andrlík o vyučování a studentech - zuzana zelenková

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Lotrando ( 23. února 2018 17:15 )

 Ne vsechno bylo za komancu spatne . At uz to byla vychova sport zakony. atd. Tyhle zlocinci vsechno zrusily nic nevymysleli a dnes po 30 letech se chteji vracet k necemu co tu sami znicili. Jedine co se jim povedlo mame fetackou mladez nemakacenku. Radsi nic neobnovuj te ponevadz nase zlata Havlova mladez by si mohla ublizit. Nebo by mohli dostat otravu kyslikem

gabreta ( 22. února 2018 20:46 )

Učitelská platforma hodnotí snahu o obnovení dílen „Když už, zaveďme dílny s 3D tiskárnami“. Ano. Všichni aby měli minimálně středoškolské vzdělání, všichni půjdou do kanceláří a na řemeslo nikdo. Na manuální práce si vezmeme asi imigranty! To je filozofie opravdu hodná ocenění cenou "Debilita roku"! Jak je vidět, asi bude zájem úplně zlikvidovat Učňovské školství a produkovat blbce se středoškolským vzděláním, kteří hned po maturitě budou odcházet na Úřad práce, protože nejsou na nic použitelní!

flora ( 22. února 2018 19:51 )

Jaká levná pracovní síla ? Praktická výuka slouží snad k tomu aby ze školy nevyšla nemehla, co nerozenaní šroubovák od kladívka, protože to už dnes neroznená ani jejich táta. Ale koukám, že největší starost je ta, aby si nějakí 13letá holčička nezlomila při hrabání listí nehet a chlapeček si neumazal ručičky od pilování . Takže jim do těch dílen zas dejte počítače. Ať s hnijou na lenost, špekouni rozmazlení.

agfor ( 22. února 2018 18:12 )

Tak oni neví, které hodiny odbourat ? Tak třeba tzv. výchova k občanství, protože každý rozumný člověk odtud kouká vypadnout, aby nemusel dřít skoro zadarmo na novodobé otrokáře, zvlášť, když vidí, že vydělané peníze utují k nepracujícím cikánům a černochům do Afriky. Na bílé Čechy toho opravdu zbyde málo.

lalia ( 22. února 2018 16:04 )

To je opravdu na hlavu,myslet si,že bude zneužita práce dětí v dílně.Výrobky si nosili domů a naučili se základním technickým dovednostem.Výpěstky na škol.pozemcích se dávaly do školních jídelen.Ví to vůbec někdo kdo ty zákony dělal,když to zrušili?

Zobrazit celou diskusi
Další videa