Ústecký kraj v čele s Bubeníčkem odmítl inkluzi: Jde proti potřebám žáků
Ústecký kraj nesouhlasí s inkluzí. Všichni zastupitelé zvedli na posledním zasedání ruku pro zachování praktických škol pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Své argumenty proti inkluzi budou koncem března obhajovat před ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD), která přijede do regionu. Kraj tak rozhodl i přesto, že se v regionu nachází ZŠ v Trmicích, která je dávána za příklad školy, kde inkluzivní vzdělávání funguje.
„Zvláště v našem kraji jde inkluze proti potřebám žáků. Na takový krok nejsou připraveni ani školy, ani učitelé. Ublíží se dětem s mentálním postižením i všem ostatním dětem, které se budou muset podřídit jejich tempu,“ zaznívalo na zastupitelstvu z řad opozice i koalice.
Vzorovým příkladem inkluze je přitom Základní škola v Trmicích, které leží jen asi pět kilometrů od Ústí nad Labem. Společné vzdělávání dětí tam okoukali od školy v anglickém Leicesteru.
Do školy dochází přes dvě stě dětí, řada z nich pochází ze sociálně vyloučeného prostředí. Podle vedení školy se děti přirozeně učí pomáhat slabším nebo postiženým spolužákům. Většina dětí se po absolvování této školy hlásí na učiliště a odborné školy, méně často jdou na gymnázium.
Bubeníček upozornil na problém dětí ze slabých rodin
Krajský úřad obdržel výzvu Asociace speciálních pedagogů ČR, která apeluje na hejtmany, aby se zasadili o přehodnocení plánovaných změn ve školství. „Jsem určitě proti inkluzi. Náš kraj je specifický, dětí ze sociálně slabých rodin a těch, které potřebují speciální přístup, je víc než v jiných regionech. Nároky na učitele jsou obrovské,“ uvedl hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).
Předsedkyně krajské sekce asociace Lenka Woloszczuková před zastupiteli krátce shrnula to, s čím asociace nesouhlasí. Prakticky všech 42 přítomných zastupitelů jí dalo za pravdu.
S dopisem se obrátili na kraj i ředitelé osmnácti speciálních a základních škol. Píšou v něm, že zrušení přílohy rámcového vzdělávacího programu, která upravuje vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, a jejich zařazení do běžných základních škol znamená ukončení efektivního vzdělávání těchto žáků. Do poloviny ledna krajský úřad obdržel ještě další dopisy s podobným stanoviskem, které podepsalo 281 pedagogů základních a speciálních škol a rodičů.
V Ústeckém kraji je 31 základních škol se vzdělávacím programem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, 21 z nich zřizuje kraj. V Ústeckém kraji je v celostátním srovnání dvojnásobný průměr podílu žáků s mentálním postižením a odborníků je podle zprávy krajského úřadu nedostatek.