Valachová hájila inkluzi. „Nezničme si české školy,“ varuje však Fiala

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová v pondělí v pořadu Interview ČT24 hájila inkluzivní vzdělávání. Cílem inkluze je začlenit do běžných kolektivů na základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními. Výuka má být přizpůsobená jejich potřebám. Se zvládnutím potíží, odlišností či zdravotních omezení pomohou asistenti, ale také nové školní pomůcky.

„Rozhodně novela školského zákona ve smyslu narovnání potřeb našich dětí v tom, abychom konečně respektovali jejich vzdělávací potřeby, podpořili je v podpůrných opatřeních a zaplatili je ze státního rozpočtu, tak to nám opravdu Brusel nekáže, to si přejeme, věřím, sami,“ uvedla v ČT24 Valachová.

Odpovídala i na dotaz, kolik rodičů bude chtít převést podle odhadů, které má k dispozici, své dítě ze speciální na běžnou školu. „Zatím v podstatě ty odhady, které máme, nijak neukazují, že by rodiče v nějaké vyšší míře chtěli využít možnost přestupu svých dětí ze stávajících škol do škol jiných. To, že rodiče neplánují v nějakém velkém množství přestupy dětí do jiných škol, mě tedy jako rodiče to vůbec nepřekvapuje. Všichni víme, že pokud se naše dítě někde vzdělává, tak nám záleží na tom, že tam má bezpečný kolektiv, známé učitele a skutečně velmi, velmi vážné důvody nás vedou k tomu, že školu změníme. To znamená: Mě chování rodičů tak, jak ho avizují, nepřekvapuje,“ uvedla na ČT24 Valachová.

Dle jejího odhadu to tedy budou na území ČR od 1. září desítky, možná stovky dětí, které budou chtít jejich rodiče převést ze speciálních do běžných škol. Rodič se podle ní může rozhodnout jak při zápisu, tak i v průběhu vzdělávání, kdy může požádat o přestup. Valachová však reagovala i na slova prezidenta Zemana, který nedávno na Frekvenci 1 pronesl: „Pokud inkluze skutečně začne, tak to bude jeden z mnoha nezdařených experimentů v našem školství, který dětem i učitelům uškodí.“

„Co se týká toho rozporu nebo té debaty, která probíhá několik měsíců s prezidentem republiky, tak se domnívám, že jde o nedorozumění. Za prvé tady nerozumím tomu, proč podepsal danou novelu školského zákona, zda se domnívá, že nebude provedena. Tomu nerozumím a samozřejmě při nejbližší příležitosti s ním o tom budu hovořit. A druhá věc je ta, co si vlastně veřejnosti díky i tedy některým informacím, které se říší, vlastně myslí,“ pokračovala ministryně školství.

„A myslím si, že hodně rodičů si myslí, že jim sebereme speciální školství, že jim jejich děti kamsi odvlečeme do běžných škol. Že se obávají – a já tomu jako rodič rozumím – o blaho svých dětí. Ale to není pravda. My speciální školství nerušíme, nadále rodič určuje, kde se bude jeho dítě vzdělávat a jediné co činíme, že přihlížíme k tomu, že ať je to dítě v běžné škole nebo ve speciální, tak má právo na kvalitní vzdělávání a zajišťujeme mu maximální podporu a zajišťujeme finance,“ dodala Valachová.

Na názory na inkluzi se Blesk zeptal čtyř politiků-odborníků na oblast školství. Šéf ODS Petr Fiala je bývalým ministrem tohoto resortu či bývalým rektorem Massarykovy univerzity v Brně.

„Změny by se měly dělat jen tehdy, když něco nefunguje. Návrhy ministryně Valachové ve věci inkluze ale ničí, co funguje. Je to experiment s dětmi. S handicapovanými i s těmi zdravými. Přitom pro to není jediný rozumný důvod. České školství má dobrou tradici a handicapované děti dokáže vzdělat a připravit na život,“ uvedl Fiala.

„Speciální i praktické školy jsou kvalitní a učitelé své práci rozumí. Děti nejsou sériové produkty, každé má svoje potřeby. Pro některé handicapované děti je lepší se vzdělávat ve speciálních školách, jiné mohou úspěšně chodit do běžných tříd. Nařídit, že musí za každou cenu všichni chodit dohromady, je nesmysl. Poškodí to handicapované i zdravé děti, učitele to staví do neřešitelných situací, nepomůže to nikomu. Nenechme se tlačit do hloupostí jen proto, že to dobře vypadá nebo nás za to chválí v Bruselu. Nezničme si zbytečně české školy,“ dodal šéf ODS, který nápad Valachové nešetřil ani na Facebooku.

„Inkluze je v našem školském systému už dnes jasně legislativně ukotvená. To, co na ní vzbuzuje oprávněné rozpaky a obavy je fakt, že naše školy nejsou připravené na inkluzi tak, jak ji propaguje ministryně školství. Ministryně by neměla po školách chtít víc, než momentálně unesou. Současné začlenění dětí se specifickými požadavky odpovídá možnostem terénu. Rodiče i učitelé kritizují především to, že je nedostatek asistentů a podpůrných opatření a školy zůstávají v tomto problému samy. Inkluze je víc než pobyt v jedné třídě,“ míní Anna Putnová, místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 a expertka na školství.

„V praxi se ale víc než o integraci dětí, jedná v některých případech jen o společnou koexistenci v jedné třídě. Ta pak může mít i prvky segregace. Děti v posledních lavicích nejsou ,igráčci‘, jak je jedna z učitelek nazvala, ale plnohodnotní žáci. Pokud chceme dosáhnout maximálního rozvoje obou skupin dětí společně, poslední slovo musí mít rodiče dětí se speciálními potřebami. Ti by měli rozhodnout, jak budou jejich děti začleněny,“ je přesvědčena Putnová.

„Inkluze je pro nás naprosto nepřijatelná, především proto, že v rámci činnosti speciálních škol dítě může dosáhnout úspěchu ve svém vzdělávacím procesu, není stresováno a prožívá radost. Při zařazení do běžného typu základní školy dítě nebude zvládat učební tempo, bude se cítit hůře nežli zcela zdravé děti, nebude mít individuální péči, učitelé se mu nebudou mít čas nadstandardně věnovat,“ uvedla stínová ministryně školství, mládeže a tělovýchovy KSČM Gabriela Hubáčková.

„Sliby ministryně Valachové, že bude dostatek peněz na asistenty pro tyto děti, jsou podle většiny pedagogů i veřejnosti pouhou nereálnou nadějí,“ připojila stínová ministryně školství, mládeže a tělovýchovy KSČM Gabriela Hubáčková.

„Úspěšné vzdělávací systémy pracují s vnitřním rozrůzněním žáků ve třídách. U nás dnes tyto přístupy vyučuje každá pedagogická fakulta. Výchovné působení připravuje na život v demokratické společnosti. Víc žáků v hlavním vzdělávacím proudu bylo proto i za předchozích vlád a ministrů součástí příprav změny zákona. Tu přijal Parlament po důkladném posouzení za účasti odborníků i politiků. Prezident ji podepsal již před rokem,“ řekl Blesku Jiří Zlatuška (ANO), předseda školského výboru.

„Dnešní poplach se týká cca 15 tisíc žáků ve školství s cca 44 tisíci třídami, kde se navíc speciální školy jako takové neruší. Nestrašme se vzpomínky na vlastní školní léta či předsudky, které z nich máme. Důvěřujme víc učitelům, jejichž profese stojí na znalostech i jejich doplňování. To odráží i ministryní Valachovou rozjížděný kariérní řád i zvedání učitelských platů,“ dodal.