„Braňme se falešným vlastencům.“ Halík, Sokol a Vlk se spojili proti fašizaci
Vzrůstající agrese, fašizace, davovost, vzteklý nacionalismus a převrácené vlastenectví. To jsou jevy, před kterými varuje Adventní výzva Kolegia Paměti národa. Její text poukazuje na zneužívání obav z uprchlíků populisty, nacionalisty a falešnými vlastenci. Výzvu zatím podpořilo přes dva tisíce lidí, mezi prvními signatáři jsou veteráni druhé světové války, přeživší oběti holocaustu nebo bývalí političtí vězni a disidenti. Podepsal se i kardinál Vlk, chartistka Dana Němcová, filozof Jan Sokol nebo písničkář Jaroslav Hutka.
„Varujeme před nebezpečím, kterému je naše společnost vystavena. Opět nás nejen okolnosti, ale i falešní vůdci rozdělují na dva tábory stojící proti sobě. Cílem naší výzvy je varovat před opakováním toho, co jsme prožili ve 20. století, a relativizováním hodnot, za které bojovali, trpěli a umírali naši blízcí a přátelé,“ stojí ve výzvě, pod kterou se do čtvrtečního odpoledne podepsalo přes 2250 lidí. (Celý text výzvy najdete zde)
Mezi signatáři je například Anna Hyndráková, která přežila Terezín a Osvětim a letos byla oceněna Cenou Paměti národa, Hana Kleinerová, jež byla mezi dětmi zachráněnými Nicolasem Wintonem, účastník Slovenského národního povstání Branislav Tvarožek, rovněž laureát letošního ročníku Cen paměti národa. Připojili se také signatáři Charty 77 Dana Němcová, Jaroslav Hutka, Svatopluk Karásek nebo Jan Sokol či Jiřina Šiklová. Nechybí ani kardinál Miloslav Vlk nebo Tomáš Halík.
„Se znepokojením sledujeme nenávist, agresivitu a fašizující tendence nemalé části společnosti. Jsme znechuceni davovostí těch, kdo propadají vzteklému nacionalismu, provolávají hesla ‚Čechy Čechům‘, ‚Smrt kolaborantům‘ a nosí šibenice nad hlavami na znamení pomsty,“ stojí dále ve výzvě.
„Tito lidé se prohlašují za vlastence. Skutečné vlastenectví je však spojené s humanistickou tradicí T. G. Masaryka, s úctou k demokracii a svobodě, kterou si tento národ vybojoval v obou světových válkách a v období komunistické totality,“ dodávají autoři.
Autoři apelují, aby lidé v době velké migrační krize zachovávali humanistické postoje, i když podle nich nelze vyloučit, že spolu s migranty prchajícími před válkou přicházejí do Evropy také nepřátelé a zločinci, kteří chtějí pohostinnosti zneužít: „Ovšemže si nepřejeme v Evropě zavádění práva šaría. Ovšemže požadujeme od těch, komu nabízíme azyl, aby přijali za své respekt a úctu ke svobodě druhého.“
Varují dále před ruským nacionalismem, propagandou a znevažováním vítězství nad komunismem. „Braňme se populistům, kteří navádějí k násilí a netoleranci. Nenechme si vnutit naruby převrácené vlastenectví a nacionalismus,“ uzavírají.
Je vlastenectvím prohlašovat, že láska zvítězí nad lží a nenávistí, jak to prohlašoval Václav Havel, a žít životem podvodníka, opilce, prospěcháře, zhýralce, sukničkáře a kdoví jestli ne také spolupracovníka STB? Tihle tři králové jsou jeho obdivovateli a následovníky. Já nechci nadávat na církev. Církev je instituce, podobná státu, má svou hierarchii, své vůdce, nadřízené a podřízené, svá pravidla a povinnosti. V církvi pracují hodní i špatní lidé a pro těch několik špatných, neodsuzujme i ty hodné. Poue se zamysleme, zda tito lidé jsou skuteční vlastenci a mají morální právo odsuzovat ty ostatní. Co je to vlastenectví? Oddanost zemi, v níž se člověk narodil, vyrostl, žije v ní a je jeho domovem. Projevuje se silnou osobní náklonností k dané zemi a jejím symbolům a osobním ztotožněním s ní. Vlastenec usiluje o blaho své země, obětuje se pro ni a všemi dostupnými prostředky podporuje její všestranný rozvoj ve všech oborech lidského působení. Vlastenci věří, že patriotismus je přirozené vyjádření vděčnosti své zemi, za zákony, způsob života či kulturu. Považují ho za nedílnou součást lidské identity. Je naše země hodna vlastenectví? Zamysleme se nad tím a určitě každý z nás najde tu uspokojivou odpověď.