„Byl jsem naivní,“ svěřil se týmu ombudsmana Blesku pan Ferdinand, který se z rodinného domu musel přestěhovat na sídliště v České Lípě. Z důchodu si tam pronajímá jednopokojový byt, ve kterém žije sám. Celý život dělal přesčasy, nekouřil, nepil, na dovolenou jezdil jen od podniku. Všechny své úspory ve výši 4 000 000 korun investoval do svého syna Josefa (44). Teď nemá nic...

„Tu syn potřeboval nové auto, tu nová okna, tu nebylo na zaplacení dluhů, složenek nebo obědů pro děti. Peníze jsem mu dával v hotovosti, syn se vždy dušoval, že až bude mít, vrátí mi je. Doteď jsem od něj neviděl ani korunu,“ řekl nešťastný senior. Před čtyřmi lety půjčil synovi a jeho manželce téměř 2 miliony na koupi domu v Mimoni. Podmínkou bylo, že v domě se synem a jeho rodinou dožije, aniž by platil za služby. „Děti o mně nemusely ani vědět, bydlel jsem v přístavbě, kterou jsem pořídil za dalších 680 000, opět na vlastní náklady,“ vypráví pan Ferdinand. „Jenže syn po mně chtěl každý měsíc 3500 na poplatky. Když jsem je odmítl platit, začaly problémy. Syn mi odpojil elektřinu i topení, dvakrát mě dokonce při hádce fyzicky napadl,“ dodává se slzami v očích.

Pan Ferdinand udělal tu chybu, že dům nenechal na katastrálním úřadě napsat na sebe. Podle kupní smlouvy tak dům v hodnotě 1 990 000 korun patří jeho synovi Josefovi. „Věřil jsem mu. Po smrti by dům samozřejmě připadl synovi, to mu ale bylo málo. Začal lhát, tvrdil, že jsem mu dům daroval a tudíž jsem na jeho pozemku,“ vypráví pan Ferdinand. Nakonec ho syn z domu vyhodil, nenechal ho ani odstěhovat si osobní věci.

Od loňského podzimu tak bydlí osamělý muž v pronajatém bytě. Přestože je vitální a netrápí ho žádné nemoci, život už pro něj prý nemá smysl. Zklamal ve svých nejbližších, nemůže se vídat s vnoučaty. „Teď jen čekám na změnu trvalého bydliště, pak půjdu k notáři, aby mi ověřil vydědění syna i závěť. V ní odkazuju všechno, co po mně zbude, své neteři. Doufám, že konec přijde už brzy, nebaví mě žít.“

Pan Ferdinand požaduje po synovi jediné – aby mu vrátil alespoň poslední půjčku ve výši 20 tisíc korun (o ni ho syn žádal v dopise, který mu hodil pod dveře) a vyplatil mu polovinu z domu, tedy milion. Už se obrátil na tři právníky, s jejich prací ale nebyl spokojený, a tak požádal o pomoc právě ombudsmana Blesku: „Dům už zpátky nezískám, a ani o to nestojím. Chci ale od syna alespoň část mých peněz, přece mu je za to všechno nenechám!“ Na otázku, zda si myslí, že se někdy usmíří, jen razantně zakroutil hlavou. A pak mu vytryskly další slzy zklamání….

Pan Ferdinand poskytl synovi téměř veškeré celoživotní úspory výměnou za to, že bude moci v domě bydlet. To mu syn ale neumožnil. Takové jednání by mohlo být před soudem v rozporu s dobrými mravy, protože i syn má ze zákona povinnost se o své rodiče ve stáří postarat. Tento případ je o to bolestnější, že se jedná o nejbližší rodinu," říká Martin Šváb, ředitel právního oddělení Provident Financial.

Nejlepším řešením by tedy bylo, kdyby se syn s otcem usmířil. Pokud to není možné, může se pan Ferdinand soudit nejen o peníze, které synovi poskytl na dům, ale i o půjčky, které mu syn nesplatil. "Doporučuji s tím neotálet a najít si spolehlivého advokáta, protože to bude velmi složité. Nicméně naděje na úspěch tu je. Jako důkaz můžou posloužit dopisy, ve kterých syn uznává, že peníze byly půjčené," dodal Šváb.

Nikdy nepůjčujte bez smlouvy! Zvlášť v rodině!

Abyste nedopadli jako podvedený hrdina dnešního příběhu pro ombudsmana, nezapomeňte při jakékoliv půjčce vždy trvat na písemné smlouvě. Ta nemusí být nijak obsáhlá, stačí napsat datum, iniciály vaše a vašeho dlužníka, výši částky, kterou půjčujete, způsob, kterým vám bude dlužník sumu splácet, a datum, dokdy musí být půjčka uhrazena.

Samozřejmostí jsou vlastnoruční podpisy. Nikdy nevíte, co se může stát, a písemná smlouva vám pak může pomoci vyhrát soudní spor v případě, že by dlužník odmítl platit. Vždy chtějte podepsat potvrzení o převzetí půjčky, i když půjčujete blízkému kamarádovi, kolegovi, kterému důvěřujete, nebo někomu z rodiny. Chráníte tím svoje peníze.