Pohne s brutálními cenami másla nižší DPH? Politici se přeli ve volebním studiu Blesku

„Zemědělci dnes dostávají za mléko zhruba 8,40 za litr mléka, což je bohužel stejná cena jako před 10 lety v roce 2007.“  Tak začal ve volebním studiu Blesku debatu o cenách mléčných výrobků a problémech českých zemědělců místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. A přidal statistiku Českého statistického úřadu, za kolik mlékárny v srpnu prodávaly čtvrtinku másla. „Do řetězců – nebo do maloobchodní sítě – prodávaly mlékárny v České republice v průměru čtvrtku másla za 35 korun. Tak si každý asi dokáže odpovědět, kde ten zisk a ta marže zůstává,“ doplnil Faltýnek a odmítl, že by mlékárny uzavíraly kartelové dohody.

Ministr Zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ze své pozice prý s cenou jednotlivých potravin nic udělat nemůže. Připustil ale, že se obchodní řetězce nechovají k farmářům i po přijetí zákona o tržní síle zrovna přátelsky. Snaží se prý proto podpořit zemědělce tak, aby mohli své produkty zpracovat do finálního výrobku a prodat je přímo koncovému zákazníkovi.

„Aby se snažili eliminovat ten obchodní řetězec, který se snažíme nějakým způsobem nastavit, řekněme do nějakých férových pravidel. Kdy tady jsou nekalé obchodní praktiky,“ dodal Jurečka, podle kterého už ale současná česká legislativa nestačí a měla by zakročit Evropská komise.

Pomůže nižší DPH?

„Já jsem vyslal svoje tykadla na nákup másla a nejdražší bylo na farmářském trhu. 74 korun,“ zmínil v debatě o cenách másla předseda poslaneckého klubu KSČM a zároveň stínový ministr zemědělství strany Pavel Kováčik, který zmínil, že jako jediný ve studiu zemědělcům vlastně rozumí, protože s dojnicemi v praxi pracoval. „Několik let jsem se touto poctivou prací živil,“ pobavil svými slovy Kováčik ostatní diskutující.

Tvůrci cen jsou podle Kováčika především velké nadnárodní řetězce, které často zvýhodňují firmy a výrobky ze zemí, ve kterých jejich řetězec sídlí.

Máslo v mrazáku

„Bylo tady také už zmíněno, že nejdražší máslo je na farmářském trhu a spotřebitelé jsou spokojeni, ale když se jim pak řekne, že v nadnárodním řetězci stojí padesát a bude stát sedmdesát, tak má každý ten spotřebitel, který nemá na to, nebo na ono, plný mrazák másla,“ zhodnotil situaci na trhu a také chování zákazníků expert přizvaný k debatě, Libor Dupal – předseda správní rady Sdružení českých spotřebitelů.  

Podle Jaroslava Foldynyje ale cesta k levnějšímu máslu jednoduchá. Snížit DPH na základní potraviny. „V Německu je DPH u másla 7 procent – takže i česká vláda by se měla tímto způsobem zaobírat,“ navrhl Foldyna – člen ČSSD, jehož strana má v současné vládě celé čtyři roky premiéra.

Utrápený zemědělec Petr promluvil o drahém másle i mlékárnách: Ničí nás! Pomohou politici?

„V daném volebním období jste všichni mohli hlasovat pro snížení DPH, které navrhujeme pravidelně na potraviny základní – máslo je v tom taky. Nikdo jste pro to ruce nezvedli, tak jsem zvědavej, co bude teď,“ vmetl v debatě všem diskutujícím Kováčik.  

Rozhoduje cena

Podle průzkumu agentury Phoenix Research se podle ceny potravin rozhoduje v obchodě k jejich nákupu 53 % Čechů. Kvalita a složení je pak rozhodující u 32 % dotázaných.

Snížení DPH by mohlo ceny potravin skutečně snížit. ODS by byla ale raději, kdyby lidé kupovali kvalitní české potraviny – i kdyby měly být trochu dražší, jako je tomu na farmářských trzích, jak na to upozornil Kováčik. Podle ekonomického experta občanských demokratů Jana Skopečka je tedy potřeba nechat lidem více peněz v peněženkách, protože zákazník má být suverén.

Proč za máslo platíme 60 korun? Poslechněte si vysvětlení politiků

„Proto navrhujeme mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zvýšení příjmů našich občanů o 7 %, a to je cesta k tomu, aby lidé jako suverénní spotřebitelé si vybíraly ty kvalitnější potraviny,“ trval si na svém v debatě Blesku s názvem Nákupní košík Skopeček.

Jen 14 % Čechů si přitom vybere raději český výrobek než ten dovezený. 22 % zákazníků pak dává přednost českému výrobku, jen pokud je levnější než ten dovezený.

Podpora venkova

Všichni politici napříč diskuzí se pak shodli na tom, že je potřeba především podporovat malé zemědělce, kteří mají horší vyjednávací pozici s obchodníky než velké agropodniky. Pokud by zvítězila ve volbách sociální demokracie tak by strana podle jejího zástupce v diskusi – Jaroslav Foldyny – přišla také s vyšším zdaněním velkých firem – což by měl být také recept, jak by zůstalo víc peněz menším zemědělcům a také cesta k levnějším potravinám.

Volební debata Blesku na téma potraviny | TONDA TRAN

„Zemědělství v součtu je ziskové, ale zisky si přerozdělují jen velké subjekty. Nemají se sypat peníze velkopodnikatelům, k tomu aby jim ještě stoupaly zisky, ale mají se posílat malým a středním podnikatelům, rodinným farmám, protože oni se zároveň starají o krajinu,“ uzavřel debatu k cenám zemědělských produktů volební lídr STAN Jan Farský.

VŠE O PARLAMENTNÍCH VOLBÁCH 2017 ČTĚTE ZDE

KOMPLETNÍ KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017 NAJDETE ZDE

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz