23°C
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 v Praze. Původně chtěl studovat historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale nebylo mu to umožněno. Proto strávil 2 roky studií na Vysoké škole ekonomické, než se dostal na svůj vysněný obor. „Jelikož u nás Palach studoval a protože si vážíme jeho odkazu, plánujeme jeho jménem pojmenovat kolej na Jarově, kde pobýval,” uvedl na pondělní pietní akci kancléř VŠE Andrej Tóth.
„Člověk musí bojovat proti zlu, na který právě stačí”
Na vysněný obor byl Karlovou univerzitou přijat v roce 1968. Tehdy se v Československu děly překotné změny, vůči kterým Palach nedokázal být lhostejný. Nastal konec Pražského jara, a zemi začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. „Jan Palach chtěl varovat vrcholovou politiku před dalšími ústupky a povzbudit veřejnost k odhodlání bránit státní suverenitu a demokratické formy vlády,“ říká Ondřej Felcman, který je jedním z předních historiků zabývajících se rokem 1968 a následnou normalizací.
Kvůli apatii a nečinnosti společnosti, která přijímala diktát KSČ a Sovětského svazu, spáchal Palach symbolickou sebevraždu. 16. ledna se v horní části Václavského náměstí polil benzinem a zapálil se. Kolemjdoucím se jej sice podařilo uhasit, nicméně dvacetiletý student utrpěl tak vážná poranění, že po třech dnech zemřel. Ještě předtím se stihl vypovídat ošetřující sestřičce o motivech svého činu. Z jeho slov, která jsou zaznamenaná na magnetofon, přechází mráz po zádech dodnes. „Chtěl jsem vzbudit lidi,” promlouvá Palach na pořízené nahrávce z nemocničního lůžka unaveným hlasem. „Hus taky zemřel na hranici (...) člověk musí bojovat proti zlu, na který právě stačí,” zazní také. Palach na nahrávce v bolestech promlouvá o tom, co jej k činu vedlo. Chtěl zrušit cenzuru nebo rozšiřování zpráv, především ale probudit český národ ke vzdoru proti nesvobodě. Jeho příkladu následoval třeba Jan Zajíc, který se v Praze upálil 25. února téhož roku.
Podívejte se na rozhovor s doktorkou po upálení:
Světlo ve tmě
„Dodnes nejsem s to pochopit, jak Palach, navíc evangelík, mohl udělat to, co tehdy udělal,” svěřil se pro Blesk.cz historik Ondřej Felcman. „Musel být opravdu zoufalý. Chtěl vyburcovat společnost, nést to světlo ve tmě, za kterým by lidé šli. Taková touha žít v souladu s pravdou, nasadit život za svobodu, to je něco neuvěřitelného. Dnes jsme naštěstí někde jinde, a těžko si lze něco takového, jeho odhodlání a sebeobětování, vůbec jen představit.”
Nadčasové poselství
Palachova oběť vzbudila celosvětovou pozornost. V návaznosti na ni se o život pokusilo připravit dalších 26 lidí. Někteří z nich uspěli. Jméno Jana Palacha se stalo symbolem boje za svobodu v tehdejším komunistickém Československu. Rok od roku si jeho oběť k nelibosti režimu občané připomínali. Při dvacátém výročí, v roce 1989, proběhly v Praze série nebývalých demonstrací proti komunistické vládě, které vešly ve známost jako Palachův týden. Šlo o předstupeň Sametové revoluce, která proběhla ještě téhož roku.
Blbec, co z toho měl? Chorý člověk! Už s ním jděte někam. 
