18°C
„Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ uvedla starostka.
Zástupci Prahy 1 spolu s ní uctili Zajícovu památku položením bílých růží nejen u pomníku pod Národním muzeem, ale i u pamětní desky u průchodu pod jedním z domů na Václavském náměstí, kde se 25. února 1969 student šumperské střední průmyslové školy upálil na protest proti normalizaci po okupaci tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy a prohlubující se rezignaci společnosti.
Zajíc svým činem následoval studenta pražské filozofické fakulty Jana Palacha, který se zapálil na Václavském náměstí v lednu 1969. Zajíc se účastnil Palachova pohřbu a připojil se i k protestní hladovce pod rampou Národního muzea. Pro své obětování si zvolil symbolicky výročí komunistického převratu v roce 1948.
V dopise na rozloučenou osmnáctiletý student své rozhodnutí zdůvodnil tím, že Palachova oběť společnost dlouhodoběji nezměnila a její stav označil za „pomalé umírání národní svobody“. „Rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí,“ napsal Zajíc, který se označil za Pochodeň č. 2. „Nenech si hrdý a krásný český a slovenský lide diktovat, s kým navěky půjdeš,“ uvedl.
