18°C
Úterní výročí je podle Beka příležitostí k reflexi. „Já se vždycky zdráhám o tom činu mluvit nahlas, protože se bojím, že bych mohl upadnout do běžných klišé. Já se snažím ten čin snad pochopit na základě nějaké paralely, která je mi blízká. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl prožít polární protiklad toho, co zažíval Palach v roce 1969. V roce 1989 jsem byl studentem Karlovy Univerzity a zažil jsem ten opojny pocit svobody, který se dostavil.
Pieta za Jana Palacha, 16. ledna 2024. Blesk.cz - Anastázie Podhůrská
A na základě téhle paralely se pokouším si představit, jak velké muselo být rozhořčení, zděšení a znechucení Palacha z toho, co se dělo kolem něj. Ale to je samozřejmě jenom nepřímá pomůcka, jak se pokouším já vyrovnávat s tím činem, který je pro mě pořád předmětem k přemýšlení a je pořád pro mě výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli, zda naše svoboda je či není v ohrožení a co můžeme udělat pro to, abychom si ji udrželi,“ nechal se slyšet ministr školství, když k pamětní desce na budově Palachovy koleje VŠE na pražském Žižkově pokládal věnec.
Rektor Vysoké školy ekonomické Dvořák připomněl, že Palach byl i studentem VŠE. „Já bych to chtěl zdůraznit, protože mnohdy se zapomíná na to, že Jan Palach byl po dobu svých vysokoškolských studií déle studentem Vysoké školy ekonomické než Univerzity Karlovy,“ řekl Dvořák. V prostorách kolejí podle Dvořáka Palach prožil velkou část svých vysokoškolských let. Kolej pojmenovala VŠE podle Jana Palacha protože si váží jeho odkazu, uvedl Dvořák. „Chceme tímhle způsobem připomínat i mladé generaci, jak je důležité si uvědomit jeho čin, za co on bojoval,“ dodal.
Spolužákova vzpomínka
Promluvil také Palachův spolužák z VŠE Eduard Major, jenž v 60. letech působil ve stejném hnutí jako Jan Palach. Vzpomínka na události před 55 lety je pro něj stále velmi těžká. „Ono to je hrozně těžké. Já jsem pracoval ve studentském hnutí a Honza Palach tam potom byl taky velice činný. Tak vzpomínám na něj z té práce ve škole, co jsme spolu udělali se studenty. Pak nás to všechno šokovalo. Přímo jsme spolu moc nespolupracovali, ale vím, že si ho všichni chválili, Honzu, a byl to pro nás velký šok,“ nechal se slyšet.
Dvacetiletý vysokoškolský student zemřel na následky těžkých popálenin tři dny po svém činu, 19. ledna 1969. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v silnou protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. O několik měsíců později totalitní režim padl. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
Láska k lidem a svobodě
V 17:30 se pár desítek lidí sešlo u budovy filozofické fakulty, kde Jan Palach studoval. Letošní vzpomínka se nesla také v duchu tragické střelby, k níž došlo před necelým měsícem právě na tomto místě. Kvůli pietě za Jana Palacha byly den před tím z prostoru před fakultou odklizeny svíčky, květiny i další pietní předměty, které lidé přinesli.
„Láska k lidem a láska ke svobodě vedla před 55 lety studenta Jana Palacha, že naši společnost vzkřísí z apatie, se kterou přijímala systematicky útlak po roce 68,” začala svou řeč rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. ,,Čin Jana Palacha vzedmul tehdy velkou vlnu solidarity a to nejen uvnitř akademické obce celé Univerzity Karlovy, ale celé tehdejší společnosti.“ Během svého projevu se zároveň nemohla nevrátit právě k nedávné tragédii, která se na Filozofické fakultě odehrála:
,,Vlna solidarity následujících dní, vzájemné podpory a sounáležitosti, touhy pomáhat druhým nám navzájem dodává sílu. Léčíme se, a věřím že akademická obec univerzity Karlovy se uzdravuje a to nejen díky tomu, že právě pomoc druhým a láska k lidem jsou ty správně účinné léky, které skutečně pomáhají. Proces uzdravení naši akademické obce a nás všech bude pokračovat, neboť rány jsou hluboké a potřebujeme čas je zhojit,” pověděla.
„Každoroční připomínání činu Jana Palacha, studenta nejen naší fakulty, nám opakovaně umožňuje si potvrdit, že jeho odkaz je i pro nás nadále živý,“ vyslovila se děkanka FF UK Eva Lehečková. „Palachova oběť otřásla lidmi a probouzela je k bdělosti a odvaze bránit principiální hodnoty. Prosinec, který jsme v závěru loňského roku prožili, námi také otřásl. Zbavil nás jistoty našeho bezpečného intelektuálního útočiště,” dodala.
„K tomuto činu ho vedly hodnoty svobody a demokracie, které jsou důležité a naléhavé i v dnešní době, kdy jsme vystaveni hrozbám neliberální demokracie a autoritářskych režimů,” pravil Jakub Gogela, zástupce Studentské rady FF UK. Zdůraznil, že Palach byl studentem a jedním z mnoha členů akademické obce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, které lze označit na hrdiny.
Spolu s nimi promluvil také rektor VŠE Petr Dvořák. „Jan Palach byl i našim studentem a naše škola se k jeho odkazu hrdě hlásí.” Na jeho památku byla pojmenována jedna kolej. I Dvořák připomenul nedávnou tragédii, která postihla filozofickou fakultu.
„Tyto dvě události, smutné a tragické, jsou od sebe vzdáleny dlouhý čas a mají hodně rozdílného. Ale jednu věc mají společnou, a to je bolest, kterou způsobily zejména rodinám i blízkým. My si asi neumíme představit hloubku té bolesti. Co je horší, bohužel ji neumíme ani zmírnit.” Zdůraznil, že musíme udělat všechno pro to, aby k takovým tragédiím nedocházelo. Po proslovech řečníků drželi přítomní minutu ticha, a pak jeden po druhém pokládali věnce.
Pieta za Jana Palacha, 16. ledna 2024. Blesk.cz - Anastázie Podhůrská
