9°C
Pražský most mezi Klárovem a náměstím Jana Palacha získal své původně plánované jméno ještě před samotným vznikem. Stavba se měla jmenovat po korunním princi Rudolfovi, tedy synovi císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty Bavorské, který spáchal sebevraždu.
„Jak snadno a rychle bylo vyvoleno pojmenování, tak obtížně se na druhou stranu odvíjelo přípravné řízení projektu a realizace. Nebylo snadné navrhnout most do míst, kde v průhledu dominoval Pražský hrad. Dalším sporem byla dravá soutěživost mezi zastánci betonu a oceli. Do toho všeho vstupovaly velké ambice tehdejších stavitelů a zástupců mostního odboru,“ uvedl tehdejší souvislosti vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) Jan Zemánek.
Změna v plánu
Původní vítězný projekt z dílny ocelářů pražských strojíren Českomoravská a Bratří Prášilů z Karlína vzal brzy za své. Mostní odbor předepsal novou soutěž, podle které měla mít stavba tři pilíře ve Vltavě a betonovou či ocelovou nosnou konstrukci.
„Komise doporučila most ze železobetonu s podmínkou zvýšení nábřeží o 50 centimetrů. Tehdejší rada města se pochlapila, zavrhla všechny soutěžní projekty a nařídila mostnímu odboru připravit projekt na most kamenný se segmentovými oblouky. Nábřeží se přizvedlo o půl metru a započalo se se stavbou pilířů,“ popsal Zemánek.
Navýšené opět ponížili
Když už se zdálo, že průběh prací nic neovlivní, došlo na další změny. Ozval se totiž tehdejší Klub za starou Prahu, který argumentoval tak silně, že rozběhnutý most se ponížil. Na pilířích dělníci ubrali horní vrstvu kamenů a nábřeží se o půl metru snížilo.
„Nová generace mostařů, která vedla stavební práce, prosadila za pochodu další změnu. Kámen vytvořil pouze fasádu a vnitřek mostu byl vytvořen z betonu jako trojkloubový oblouk s odkazem na most Hlávkův. Tato změna vedla i ke změně v čele mostního odboru. Odešel známý a rozvážný šéf úřadu inženýr Soukup a na jeho místo nastoupila nová generace mostařů pod vedením inženýra Mencla,“ prozradil průběh dalších událostí Jan Zemánek.
Válka změnila název
Zprovoznění nového mostu zkomplikoval roku 1914 začátek první světové války. Události měly také za důsledek změnu původně plánovaného jména, čímž během války došlo ke zprovoznění stavby pod názvem most Arcivévody Františka Ferdinanda d’Este po zavražděném císařově synovci.
Od roku 1920 nese stavba název Mánesův most. „Do vzhledu mostu se promítl nastupující kubismus a plastiky na pilířích podtrhly citlivý projev moderny nastupujícího 20. století,“ uzavřel vyprávění o mostě odborník TSK Jan Zemánek.
Podívejte se na historické okamžiky na Mánesově mostě:
Mánesův most se roku 2013 stal dějištěm tragické dopravní nehody:
Video z místa dramatické nehody v Praze na Mánesově mostě Blesk - Richard Veselý
